Když jsem ještě před pár lety seděl v předsednictvu České unie karikaturistů, pořád jsme s kolegy marně přemýšleli, jak ke kreslení vtipů nalákat nové tvůrce. Když se teď dívám na internet, mám pocit, že vtipy dneska kreslí kdekdo. Nad mnoha z nich však prožívám spíše pocity trapnosti než pobavení. Jakoby se dotyčný autor vůbec neobtěžoval si o kreslení vtipů něco nastudovat, poučit se, jak kreslí ti nejlepší, a vzít si z nich příklad. Dobře, tohle bude fakt jednoduché, aby to zvládl opravdu každý. Avšak výsledky to může přinést naprosto zásadní. A pozor – četba to bude užitečná i pro diváky/čtenáře. Jednak uvidí, co všechno stojí za dobrým kresleným vtipem, a pak třeba poučení tímto článkem nebudou už lajkovat každý nesmysl, který na Facebooku najdou…

1. Kresli

Třeba se to na první pohled nezdá, ale i při kreslení jednoduchých panáčků je dobré zvládat klasickou kresbu. Kreslení pozadí, perspektivy, lidí, zvířat, aut… se vším si poradíš mnohem snáz, když to máš natrénované, než když to tam “prostě nějak zašumláš”. Ostatně i ty tvoje figurky mají svoji anatomii, proporce. Všiml sis na loňské výstavě Vladimíra Jiránka v Tančícím domě, jak dokázal brilantně kreslit i bez předkreslování tužkou? To neměl zadarmo, to jsou léta poctivé dřiny. Ani nevíš, jak strašně moc je na tvých vtipech poznat, jestli kreslit umíš nebo ne. Takže makej, ať nemáš ostudu.

2. Dívej se

Sleduj ty nejlepší v oboru. Studuj každou jejich kresbu do nejmenšího detailu, ať víš, jak na to. Jak pracují s pointou? Jak si poradili s kompozicí? Všimni si, jak je všechno podřízeno pointě – úhel pohledu, množství detailů i míra stylizace. Všechno je na svém místě. Nic nepřečnívá, nic nechybí. Každá čárka má svůj smysl. Jak pracují s barvou? Používají akvarel nebo počítač? To je jedno. Ani barva nesmí odvést divákovu pozornost od hlavního sdělení.

3. Čti

Nejvíc se o práci karikaturistů dozvíš z rozhovorů s nimi. Ve starých časopisech a knihách se skrývají zlaté poklady, když největší mistři svého oboru ochotně prozrazují svoje know-how. Jak pracují, kdy pracují, jak poznají, že se jim daří, a kdy je lepší se na to raději vykašlat a jít dělat něco jiného? Když třeba Vladimír Renčín v knížce Krabice od bot vypráví, jak jednou v lese náhodou našel jeden svůj “použitý” obrázek, je to zážitek k nezaplacení.

4. Přemýšlej

Už tě napadl vtip? Bezva, ale zkus ho ještě vyšperkovat. Hraj si s tím nápadem, třeba to může být ještě vtipnější. Co s vtipem udělá, když změníš prostředí? Co kdyby pointu vtipu vyprávěl na obrázku někdo jiný? Jak se změní vyznění vtipu, když se na situaci podíváš z jiného úhlu pohledu? Pohraj si s tím, vyplatí se to.

5. Nekresli všechno

Smiř se s tím, že ne všechno, co tě napadne, je dobrý vtíp. Při přemýšlení nad pointou třeba nakonec dojdeš k závěru, že bude lepší to prostě nenakreslit, a zkusit to vzít úplně odjinud. Bezva! Právě sis ušetřil spoustu práce s vtipem, který by nejspíš ve výsledku nepřinesl čtenářům takový zážitek, jaký by si od tebe zaskoužili. Už jsem zmiňoval Vladimíra Renčína. Víš, jak neskutečně málo svých nápadů nakonec nakreslil a jak moc jich raději vyhodil? Ten poměr byl zhruba 1:10! Nekresli hned, dej si čas. S odstupem vidíš věci jasněji.

6. Nekresli blbosti

Už jsem to naznačil: kresli jen to, co je pro pointu vtipu důležité. Neodváděj pozornost diváka ke zdánlivě humorným detailům, které s pointou vůbec nesouvisí. Proč bys měl do pozadí kreslit prase v tričku a sluníčko s cigaretou? Ne, vtipnější to rozhodně nebude.

7. Nežvaň

Neříkají toho postavy ve tvém vtipu zbytečně moc? Nedalo by se to říct méně slovy? Úderněji? Třeba přeházením slov docílíš výrazně většího účinku za použití mnohem méně písmen. Nesnáším, když vidím vtip s pravopisnou nebo stylistickou chybou. Kdyby autor nad svým vtipem jenom trochu přemýšlel, nemohlo by se mu to stát.

8. Měj názor

Takové moje malé soukromé zjištění: Autoři, kteří se nebojí do svých vtipů vložit vlastní názor, jsou pro čtenáře mnohem zajímavější než ti, kteří prostě jen vtipkují. Proč kreslíš tenhle vtip? Co tím chceš říct? Měl bys přece chtít světu něco sdělit, ne? Pozor – to platí i pro vtipy beze slov. Nekresli piáno na kuří nožce jen proto, že se ti to zdá vtipné. Nakresli ho, jen pokud jsi do kresby uložil i nějakou hlubší myšlenku.

9. Googluj

Tohle je kruté, ale musí to být: Většinu vtipů, které jsi vymyslel, už dávno před tebou nakreslil někdo jiný. Každý den vznikají na planetě tisíce nových vtipů. Je fakt těžké přijít v dnešní době s něčím originálním. Existují celé webové portály sledující, kdo, kdy, jak a od koho obkresloval anebo – v tom lepším případě – se prostě jen nepodíval, že ten nápad už tu byl stokrát. Sám jsem o tomhle tématu psal nesčetněkrát. Zkus si podle klíčových slov vygooglovat, jestli a jak se s tvým nápadem popasovali jiní. Udělej všechno proto, aby sis neuřízl ostudu. Stoprocentní jistotu nebudeš mít nikdy, ale aspoň těch nejzákladnějších kreslířských klišé se můžeš vyvarovat.

10. A hlavně nezapomeň:

To, že ti tvůj obrázek pochválil kamarád v hospodě, ještě neznamená, že jsi nakreslil dobrý vtip (platí i pro lajky na Facebooku). Pokud to s kreslenými vtipy myslíš opravdu vážně, měl bys mířit výš, nespokojit se s málem, makat na sobě, zlepšovat se. Vymýšlet a kreslit dobré kreslené vtipy totiž není žádná sranda.