Od kreslení desátého dílu večerníčku Bílá paní na hlídání jsem si odskočil do pražského Goethe Institutu, kde jsme s velkou slávou vítali parádní německou verzi Mit der weißen Frau ist kein Tag mehr grau! (Vlastně k tomu mělo dojít už v listopadu, ale to jsem byl ještě v Bratislavě, tak to kvůli mě šoupli až na prosinec.) >> Otevři celý článek
Rubrika: Večerníček (strana 2 z 6)
Režisér večerníčku Bílá paní na hlídání Petr Friedl si o Velikonocích spočítal, kolik lidí zatím naše dílo vidělo na internetu. Protože už někdo pověsil celý seriál i na YouTube (což se nesmí a tohoto piráta káráme), sečetl údaje z počitadel všech dílů z iVysílání České televize se sledovaností na YouTube a dostal se vysoko nad čtyři miliony shlédnutí. Ano, přátelé, bavíme se o milionech diváků! A čísla stoupají každý den… >> Otevři celý článek
Celý rozhovor z časopisu Naše rodina teď se souhlasem redakce zveřejňuji exkluzivně na Vhrsti.cz:
Poznali jsme se před lety, když ilustroval Boříkovy lapálie Vojtěcha Steklače. Tehdy jsme společně vyrazili do Liberce na besedu s dětmi. Od té doby s Vojtěchem Juríkem na sebe tu a tam přinatrefíme, a jak jste jistě zaznamenali, výtvarník říkající si Vhrsti kreslí pro Naši rodinu Úsměv na měsíc. Povídali jsme si spolu na dálku po e-mailu i zblízka v rodinném domku. Na jaké téma? Především o kreslení.
- Dostal jsem Novinářskou cenu za nejlepší kreslené vtipy v českých a slovenských médiích. “Slušní Češi” mě však zpychnout nenechali, takže kreslím dál. Na mém blogu najdete desítky vtipů úplně zadarmo, tak se bavte!
- Ještě mnohem neuvěřitelnější byl můj první nesmělý pokus o vlastní hudbu s vlastními texty. Vydal jsem si CD Slunce si modrou pluje lodí se třemi prvními písničkami. O čem si povídají ptáci, můžete zjistit hned na YouTube.
- V České republice vyšla pravděpodobně první knížka s titulky. Jsem rád, že jsem mohl být u toho. S ilustracemi na druhém dílu už jsem téměř hotov. Těšte se.
- Ve Františkových Lázních jsem si nejen kreslil, ale podepsal jsem se do pamětní knihy a zúčastnil se obnoveného festivalu, na kterém jsem jako student sbíral své první literární zkušenosti.
- Když začnete psát články, které se lidem líbí, může se stát, že vás pak někdo osloví, abyste něco zajímavého napsali i pro ně. Asi tedy budu příležitostně psát i dál.
- Je příjemné občas něco nakreslit opravdu jen pro radost nebo prostě proto, že vám to připadá důležité. Takže jsem letos kreslil třeba pro Obránce zvířat, Pacienty IBD ale i k významnému výročí Evropské unie.
- Ke společenským hrám, které jsem kdy kreslil, přibylo v roce 2016 hned několik nových: další hry do auta a hry, které naučí vaše děti správně mluvit.
- Plzeňské strašení počtvrté dalo vzpomenout na mou letitou spolupráci s Muzeem strašidel.
- Nabídky na sólové výstavy jsem až na jednu výjimku zatvrzele odmítal i v roce 2016, ale povedlo se několik hezkých společných. Plzeňskou bublaninu jsme s kolegy Šlajchem a Trnkou servírovali i v Brně. Hodně se mluvilo i o výstavě ke kulatinám Václava Havla. Výstavu k polokulatinám Evropské unie v Maastrichtu už jsem zmiňoval. Novinářskou cenu vlastně taky, výstava proběhla v Bratislavě. Bylo toho víc…
- Média: Občas o mně něco napsali v tisku, v rádiu vysílali moje pohádky, párkrát jsem byl v televizi, asi třikrát na ČT24, z toho jednou docela vtipně.
- Samozřejmě jsem celý rok poctivě jezdil po celé republice a besedoval s dětmi, ale i se studenty a dospěláky. Festivalu ve Františkových Lázních jsem věnoval zvláštní bod, ale četl jsem i na Noci literatury a kreslil na LiterArtuře. Přispěl jsem svým dílem i k Březnu – měsíci knihy.
- Tohle zatím není vidět. A ještě dlouho nebude. Přesto je to rozhodně zpráva hodná zaznamenání v tomto přehledu: Začali jsme s Českou televizí točit nové díly večerníčku Bílá paní na hlídání!
Každoroční předvánoční rébus můžete elegantně rozlousknout nenapodobitelnými dárky plnými pozitivní energie. Ano, teď vám prozradím, co jsem našel doma ve skříni a z čeho budou vaši blízcí pod stromečkem jásat. Pokud jim chcete udělat radost, pište mi. >> Otevři celý článek
Celé dny teď kreslím zasněžené hory, lyžařské sjezdovky, závěje, chumelenice, koulovačky… Když se pak letmo podívám z okna, vždycky mě překvapí, že je tam léto.
