Mám pocit, že tenhle paklík knížek okupuje můj noční stolek už trapně dlouho. Červenou kůlnu jsem dočetl včera, Austina Kleona a další mám přečtené dávno – ty jsou jen na inspirativní listování. Povídka Ireny Hejdové ve Vlastní cestou ještě čeká na přečtení.

Napadlo mě, že když občas dám fotku právě čtených knížek sem na blog, bude mě to motivovat je rychleji obměňovat, abych se před vámi nemusel stydět. Mohl bych třeba večer chodit dřív do postele a aspoň půl hodinky si číst.

A co vaše noční stolky? Třeba na nich máte nějaký titul, který bych si taky rád vzal s sebou do postele.