Na dnešní blog jsem si přichystal řešení opravdu zásadního problému: Pro samou práci se ani nestíhám chlubit jejími výsledky. Vím, že vás to taky trápí, koušete si nehty, chvějete se netrpělivostí, potíte se, špatně spíte… Radujte se, přátelé. Vaše soužení je u konce, toužebně očekávaná úleva je tady – jdu se chvástat.

Plzeňáci vydali luxusní, skoro čtyřsetstránkovou celobarevnou knížku Vizitkář západočeských spisovatelů a výtvarníků. Je to takové plzeňské Who is who. Všechny texty jsou tam překládané do různých evropských jazyků, přičemž nejpřekládanějším autorem Vizitkáře jsem náhodou já. Ukázku z mojí knížky Už se nebojím tmy (mimochodem už dávno beznadějně vyprodané) si přečtete v češtině, angličtině, francouzštině, italštině, němčině, hornolužické a dolnolužické srbštině, islandštině a řečtině.

Pravidelně jsem začal publikovat kreslené vtipy v časopise Rodina a škola, který vydává nakladatelství Portál. Vtipy vymýšlím vždy k tématu fejetonu. Mimo to už mi tam otiskli i fór na vulgarity prezidenta a v únorovém čísle vyšel celostránkový článek o mně a mojí tvorbě. Ale ten se mi do ruky ještě nedostal (pochlubím se příště).

Hned čtyři vtipy a ještě barevně mi vyšly ve zpravodaji Syndikátu novinářů Mediažurnál. Netušil jsem, že mi budou ochotní otisknout i ty hodně sprosté…

Taky poslední loňské číslo čtvrtletníku 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Vita nostra revue doprovázely moje vtipy. Napočítal jsem jich tam jedenáct.

A pokud vám to nestačí, sledujte každý pátek Vhrsti.cz. Najdete tu vždy novou básničku Jiřího Žáčka s mojí ilustrací a jednou měsíčně i soutěž s mými omalovánkami o skvělé ceny.