Čím jasněji si uvědomíme, co dobrého už se nám v minulosti podařilo, tím jistější se budeme cítit v přijímání výzev a rizik v budoucnosti. Proto jsem se i letos ohlédl a vybral pár pracovních věcí, ze kterých se můžu těšit. Tu největší, ryze soukromou, tu samozřejmě nenajdete. Nicméně vám radím: Nezdržujte se studiem mého seznamu. Vemte radši tužku a sepište si ty své velké či malé radosti, ať už pracovní či privátní. Nemusíte to přece hned věšet na internet jako já ;-)
- Zdá se, že jsem definitivně dokreslil večerníček Bílá paní na hlídání. Tu a tam se na mě ještě z České televize obrátí s nějakou drobností, ale to hlavní už je hotovo. Premiéry posledních šesti dílů byste se měli dočkat ještě letos.
- Aniž bych musel vystrčit nos z baráku, moje ilustrace viděli lidé na více než 30 místech celého světa.
- Letos jsem ilustroval jedinou knihu, zato opravdu podivuhodnou.
- Jsem moc rád, že tenhle obrázek kreslený k bohulibým účelům nezůstane mojí jedinou spoluprací s Arcidiecézní charitou Praha. Další věci zatím tajíme…
- V dílně DEPO2015 jsem si vyzkoušel svou první serigrafii.
- Portál nezávislých profesionálů Na volné noze letos rozdával můj obrázek na samolepkách po tisících úplně zadarmo.
- I letos jsem najezdil spousty kilometrů, abych vyprávěl dětem pohádky, kreslil jim k tomu naživo obrázky nebo jim ukazoval, jak se kreslí večerníček. Už podruhé jsem se svými besedami zaletěl do Bruselu.
- Další bohulibá a navíc i docela vtipná věc: Z pexesa pro nemocné děti letos vznikly i omalovánky.
- K výročí republiky jsem trochu provokoval…
- V rozhlase jsem mluvil už mockrát. Letos poprvé jsem si povídal o psaní pohádek na své oblíbené stanici Vltava.
- Můj lehce autobiografický “nahatý komiks” Jak přijít na nudapláži o sebevědomí publikoval evropský komiksový magazín Stripburger.
- Děkuju fotografovi Filipu Komorousovi za to, že vymyslel a přizval mě k tomuhle nevšednímu kalendáři.