Už 78 000 lidí podepsalo petici, aby organizátoři komiksového festivalu v Angoulême zrušili pozvání pro kreslíře Bastiena Vivèse. I mnozí jeho kolegové od něj teď dávají ruce pryč. Prý omlouvá nebo dokonce adoruje incest a pedofilii. Toho se měl osmatřicetiletý kreslíř dopustit ve svém komiksu Petit Paul z roku 2018 o malém chlapci z vesnice, který řeší své problémy s nepřiměřeně velkými genitáliemi. Znovu se tak ve Francii rozvířila debata o hranici mezi svobodou uměleckého vyjádření a sexuální perverze. Sám Vivès označil všechny kritiky za zpátečnické a hloupé, ačkoliv v jednom starším, již smazaném rozhovoru sám otevřeně připustil, že ho incest vzrušuje: “Nemohu dělat incest ve skutečném životě (…), takže to dělám ve svých knihách.” V roce 2020 řekl Vivès deníku Le Point: „Uděluji si právo nakreslit všechno. Čím více lidí mi říká, že nemám právo něco nakreslit, tím víc to kreslit chci.“ (Pokračování textu…)

Nějaký literární vtip k významnému výročí v příštím roce kreslím pro plzeňskou knihovnu už strašně moc let. Tentokrát jsem měl nápady k 550. narozeninám Mikuláše Koperníka, 250. narozeninám Josefa Jungmanna (to byl můj favorit) a 150. narozeninám objevitele krevních skupin Jana Janského. Ten si, jak vidíte, nakonec knihovnice zvolily. Nabízely se ale i další atraktivní mezníky – 100. úmrtiny Karla Klostermanna a Jaroslava Haška nebo 150. výročí vydání Písní kosmických. (Pokračování textu…)

V letošním posledním čísle Rodiny a školy najdete kromě spousty skvělých článků a tipů pro učitele i rodiče – a tradičního fejetonu a vtipu na poslední straně – taky nebývale otevřený rozhovor s Vladimírem Špidlou. O jeho dětství, rodině, politice a péči o vnuka trpícího kombinací Downova syndromu s autismem. (Pokračování textu…)

Zdá se, že i ve Velké Británii mají nejspíš klienti pocit, že pokud kreativci dělají, co je baví, měli by to dělat zadarmo. Druhá strana mince je mnohem znepokojivější: V rozsáhlém průzkumu mezi nejrůznějšími profesemi vizuálního umění ve Velké Británii vyšlo najevo, jak špatně se kreativci cítí. Jsou vyhořelí, přepracovaní a řeší existenciální problémy, takže ještě vážně uvažují o tom, že si ke své profesi přiberou další job. Skoro polovina z nich musela v uplynulém roce sáhnout na své úspory. Radši ani nechci vědět, jak by podobný průzkum dopadl v Česku. (Pokračování textu…)

… a já se chystám do Branišovic.