Po třech letech práce a půl roce čekání má ve čtvrtek svou televizní premiéru večerníček Bílá paní na hlídání, k jehož realizaci jsem byl přizván, abych mu vtiskl svou výtvarnou tvář. Je to můj první a dost možná i poslední realizovaný večerníček a přišlo by mi líto se nepodělit o své zážitky, postřehy, zkušenosti a veselé historky z natáčení. Na každý den vysílání jsem pro vás připravil malou porci slov a obrázků, díky nimž si každý díl mnohem lépe vychutnáte.

Dnes večer se děti ještě potěší se včelími medvídky, což je dobrá příležitost k tomu, prozradit, jak se člověk, který vůbec nemá televizi, dostane k práci pro ČT.

Na konci roku 2009 mi jednou zazvonil telefon a v něm se ozvala dramaturgyně České televize, jestli bych si nechtěl nakreslit večerníček. Jak jsem se později dozvěděl, zaujaly ji moje autorské knížky Už se nebojím tmy a Prázdniny v nebi. Mělo jít o veselé příběhy volně inspirované stejnojmennou knížkou Pavla Brycze v režii paní Havettové (podepsané třeba pod večerníčkovým Edudantem a Francimorem).

Bez rozmýšlení jsem kývnul a začal kolotoč kreslení, schůzek, kreslení, diskuzí a dalšího a dalšího kreslení. Jak bude vypadat Bílá paní? Jak kluci? Opravdu to budou kopie slavných Bratří v triku? A co maminka – restaurátorka obrazů? Co tatínek námořník? Kde budou bydlet? Jakým budou jezdit autem?

Za tři roky jsem pomaloval stovky, možná tisíce papírů. A pak všechna ta práce (zdaleka nejen moje) prosviští na obrazovce během jednoho týdne po sedmiminutových sekvencích jako nic. Nestěžuji si, taková ta práce zkrátka je. A o tom, že jsem si ji opravdu užíval, bude tenhle seriál.

Tady je kompletní přehled všech příspěvků o tom, jak vznikal večerníček Bílá paní na hlídání:

Konec strašení
Poplach v ráji
Výchovný koncert
Dinohrátky
Bezhlavá láska
Halloween
Štědrý den
Bonusy

A k tomu máme ještě skvělou knížku!

Jedna z variant Bílé paní neměla závoj, zato nosila brýle

Tatínek

Několik maminek

Kluci a jejich výrazy

Žádný z těchto zámků v seriálu nakonec neuvidíte

Ani tenhle…