Když se člověk zběžně podívá, co o Macanudu obvykle píší recenzenti, setkává se s podivnými slovy, jako absurdní, surrealistické, svérázné, ale taky křehké, hravé, lehce melancholické či dokonce dětsky nevinné. Autorův zesnulý kolega Roberto Fontanarrosa přirovnal Liniersovu poetiku k bezelstnosti lva požírajícího gazelu. >> Otevři celý článek
Rubrika: Recenze (strana 2 z 2)
Nastoupí do špatného autobusu, a pak se náramně diví, když se ocitne ve škole, kde nemají rádi pozemšťany. A potížisty bez milosti nakládají do suspenze. Dobrodružství, které díky tomu Bud na nejlepší kosmické akademii v Galaxii prožije, je však strhující. Vždyť už jen cesta školním autobusem je plná nebezpečí a napětí. A taková je celá kniha. Má-li autor nějakou příležitost, jak děj zašmodrchat, jak malému hrdinovi ještě více zavařit, bez rozpaků to udělá. Z logiky věci tak Bud nejen prohraje existenční zápas v beztížené, je odhalen a zneškodněn, ale ještě se jeho případ stane záminkou k definitivnímu zničení Země…
Proč po dvou filmových adaptacích (a několika literárních parodiích) potřebuje někdo udělat ze slavné Larssonovy trilogie Milénium ještě komiks? >> Otevři celý článek
Nemysleli jste si, že všechno, co nějaký ilustrátor nakreslí, má automaticky v hlavě, že ne? Když mám nakreslit třeba vrtulník, dokážu ho na papír nahodit i z hlavy, pokud ale potřebuji nějaký konkrétní typ, musím hledat v knížkách nebo na internetu. Jsou motivy, ke kterým se už nikdy nevrátíte. Ale jsou i věci, které kreslíte nepoměrně častěji. >> Otevři celý článek