Když jsem tu psal o tom, že jsem byl na konci světa a chystám se ještě dál, netušil jsem, jak hlubokou mám pravdu. Velké Opatovice jsou opravdu až za okrajem, kam už skoro nevede žádná cesta. Ale užil jsem si to tam jako už dlouho nikde.

Děti na všech třech besedách v místní škole byly naprosto úžasné. Pan správce mě pak provedl dech beroucím Moravským kartografickým muzeem i zámkem. A ještě jsem k tomu dostal obrovský dárek! Prošel jsem se zámeckou zahradou s nádhernými stromy a sochou Bedřicha Smetany. Pak jsem si sedl na zeď a rychle načmáral kostel svatého Jiří, než se zvedl vítr a z Velkých Opatovic mě vyhnaly kroupy.

Už v pondělí jedu na další štaci. Tentokrát už žádný konec světa, čekají mě střední Čechy.