Žena po obědě sbalí děti, batůžky, svačinky a pitíčka a vyrazí do lesa. Náročnej pochod s potomky jí stojí několik tisíc kroků cestou necestou a spoustu fyzických i mentálních sil. Strastiplnou pouť však nakonec společně korunují úspěšným dosažením cílové kóty – zámečku Tři trubky.
Moje mise spočívá v pokračování ilustrování nové knížky pohádek. Termín odevzdání hotového díla do tisku se totiž nebezpečně přibližuje. Sotva se za nimi zavřou dveře, sednu si k tabletu, prokřupnu prsty, párkrát mávnu tužkou a… Někdo zvoní. To snad ne. Oni už jsou zpátky?!
Že je čas relativní a utíká každýmu jinak, není žádnej epochální objev. Ale myslím, že i Einsteina by trochu překvapilo, že pro ilustrátora v časové tísni odpovídá čtyřhodinová túra přesně 7 sekundám kreativní práce.
(Ilustrace z připravované knížky, která se mi k textu docela hodila.)
