Doba velkých časopiseckých fotoreportáží zřejmě definitivně skončila, a tak začala legenda české fotožurnalistiky pořádat kurzy focení. Udělal jsem si hezkou neděli a šel hned na ten první po koronavirové pauze, abych zjistil, že to dělá fakt dobře. Po dvouhodinové “nalejvárně” teorie i praktických tipů jsme se vydali na deštivý Václavák. Tady vidíte výsledek. Fotografem se nejspíš nestanu, ale odnesl jsem si z kurzu do života možná o dost víc, než si pan Šibík nejspíš myslí.
Jak mě Jan Šibík učil fotit mobilem
18. 6. 2020Rubrika: Ze života

Přečtěte si také:

Talent je pro úspěch ta úplně nejmíň důležitá věc
7. 7. 2026“Fotbal začnu hrát, až ho budou hrát i moji kamarádi,” měl od začátku jasno náš pětiletý Jáchym. Bojovali jsme s…
Chlapeček
10. 6. 2026Je večer a na dětským hřišti je s naší rodinou už jen jedna maminka s malým chlapečkem. Vypadá trochu strhaně,…
Jak jsem vítal občánky
26. 5. 2026Obě moje děti ve školce pravidelně vybírali k recitaci na vítání nových občánků. Vždycky dostaly domů básničku, kterou se rychle…
Co jsme si (ne)řekli s Bolkem Polívkou
17. 3. 2026Tady jsem myslel, že bude reportáž o tom, jak jsem jel do Brna na pozvání do pořadu Sama doma. Jak…
Vhrstiho zbytečnosti
26. 11. 2025Ptáte se mě: Budeš ještě někdy kreslit ilustrované zbytečnosti? Ptáte se mě: Budeš zase kreslit šneky? Ptáte se mě: Budeš…
Rok 2024: Co jsem dělal a už (asi) dělat nebudu
6. 1. 2025Když se ohlédnu za svým tvůrčím rokem 2024, nacházím pár zajímavých věcí. A taky hodně těch, které už asi nikdy…










