Překvapilo mě, že i vloni na Slovensku – když se rozkřiklo, že tam jsem – si mě začali zvát na besedy s dětmi do škol a knihoven. Obával jsem se (úplně zbytečně), že mi slovenské děti nebudou rozumět, že já nebudu rozumět jim, že to zkrátka hrozí skončit trapasem. Začal jsem se dokonce pídit po slovenských národních pohádkách a typických pohádkových bytostech (děkuju, Jakube), abych před dětmi nebyl za úplného mimozemšťana.

Nakonec jsem to stejně vzdal a vymyslel něco úplně jiného: představím jim večerníček Bílá paní na hlídání, který je sice mezi českými dětmi nesmírně populární, ale ty slovenské ho znát nemůžou. Snad se jim bude taky líbit.

A tak se děti v Bratislavě a Piešťanech seznámily s paní Bílou a paní Černou i se všemi čtyřmi rošťáky. Mezi jednotlivými epizodami jsem jim názorně ukazoval, jak se takový večerníček kreslí – jak nejlépe a nejjednodušeji nakreslit nejen Bílou paní, ale třeba i piráta nebo draka. K mojí veliké radosti byly slovenské děti z večerníčku, který neznaly, nadšené úplně stejně jako ty české, a za chvíli už si spontánně prozpěvovaly ústřední písničku.

Když mi pak shodou okolností taky na Slovensko volal Tomáš Moravec z Goethe Institutu v Praze, že připravují speciální akci k uvedení Bílé paní na hlídání v němčině, musel jsem účast odmítnout. Z Bratislavy mi to do Prahy připadalo příliš daleko.

“Počkej, to teda ne,” pravil Tomáš, “tak já se ten termín pokusím přesunout na prosinec, až budeš zpátky v Česku.” A skutečně – všechny pozvané autory, překladatele, lingvisty, pedagogy a další vážené hosty předomluvil na nový termín.

A mně bylo jasné, co tam budu dělat. V Goethe Institutu mi vyhradili speciální sál, pozvali tam děti z německé školy, a zatímco vedle se odborně debatovalo o výuce cizích jazyků, já jsem si s dětmi celé dopoledne kreslil.

Od té doby, když si mě někam pozvou na besedu s dětmi, ptám se, jestli by chtěli raději vyprávět pohádku, anebo naučit děti, jak se kreslí večerníček. A mám vždycky radost, když nestojí technika tomuhle nápadu v cestě a já můžu dětem názorně ukázat, co má Bílá paní na hlídání společného se sněhulákem. A jenom o barvu rozhodně nejde.