Výtvarník Yusuf Kayaalp se pochlubil na Twitteru, že je obviněn za urážku prezidenta Erdoğana, protože nakreslil jeho karikaturu. “Je ten chlap snad náboženská postava nebo co? Co ho dělá posvátným?” Turecký trestní zákoník považuje sebemenší kritiku hlavy státu za urážku a trestá ji až čtyřmi lety vězení. Protože je tento zákon v Turecku důsledně vymáhán, potýkají se s tímto obviněním aktuálně tisíce lidí. Stačí jeden příspěvek na sociálních sítích…

Masturbujete nad japonskými komiksy? Můžete z toho udělat předmět odborného výzkumu

Manchesterská univerzita sklízí kritiku za to, že jeden z jejích studentů zasvětil svou doktorandskou práci masturbaci nad japonskými komiksy šotakon. Šotakon je speciální žánr mangy tematicky zaměřený na dospívající chlapce. V mnoha zemích jsou tyto komiksy pro svoje pedofilní ladění zakázané. Student Karl Andersson nejdříve vedl rozhovory se čtenáři těchto komiksů, a pak začal účinky pravidelné masturbace nad kreslenými příběhy zkoušet na vlastním těle. Kritické připomínky odborníků či konzervativních politiků odráží univerzita argumentem, že sama zahájila vyšetřování celého případu a po prozkoumání všech aspektů rozhodne, jak bude celou záležitost řešit.

Cesta a dobrodružství dobrého Němce možná přepíše komiksovou historii

Autobiografické komiksy se začaly poprvé nesměle objevovat v 70. letech minulého století, ovšem velmi dobře ukryté před vetšinovým publikem kdesi v neznámých undergroundových časopisech a samizdatech. Jejich masivní oblibu odpálil až Pulitzerovou cenou ověnčený Maus Arta Spiegelmana, a tak se postupně na světlo světa dostaly takové bestsellery jako Padoucnice Davida B., Persepolis Marjane Satrapiové nebo Rodinný ústav Alison Bechdelové. Jenže objev grafického románu, který o svém pobytu v australském detenčním táboře nakreslil německý voják C. Friedrich v letech 1916 až 1919 může zcela přepsat komiksovou historii. Australští vědci teď zkoumají, zda lze sled Friedrichových karikatur v knize Cesta a dobrodružství dobrého Němce v Kangaroolandu považovat za grafický román. Ukázky jsou však opravdu pozoruhodné.

Odcházejí legendy

V úterý 9. srpna zemřel ve věku 88 let anglický ilustrátor, grafik a spisovatel Raymond Briggs. V České televizi občas reprízují jeho animovaného Sněhuláka a podobně dojemný je i příběh jeho rodičů Ethel a Ernest.

Jen o dva dny později zemřel ve svých 89 letech Jean-Jacques Sempé. Není asi moc lidí, kteří by neznali ilustrace Malého Mikuláše. Já jsem od dětství zbožňoval jeho kreslené vtipy, které se občas objevily ve 100+1 a dalších časopisech. Dojímají mě jeho knížky Marcelín Pivoňka nebo Raoul Taburin. Sempého pražská výstava pro mě byla kulturní událostí desetiletí. A jeho nádherných monografií, které u nás nikdy nevyšly, mám několik. No, jdu si listovat…

Život a válka na mé Ukrajině

Už jsem tu na práce výtvarníků z válečné Ukrajiny upozorňoval několikrát. Tentokrát jsem díky Washington Postu objevil Sergije Maidukova. Jeho neokázalé a o to emotivnější malby z každodenního života na Ukrajině můžete objevovat v Guardianu, New York Times, New Yorkeru nebo na jeho Instagramu či Behance.

Komiksy jsou dřina k nezaplacení

Chcete-li vědět, jak žijí, tedy přesněji řečeno jak trpí výtvarníci komiksů, počtěte si na webu Book Riot. Dozvíte se, jaký je na ně vyvíjen nátlak ohledně rychlosti kreslení, i jaké to má souvislosti s jejich duševním i fyzickým zdravím. Velmi poučné.

100 let od narození Kamila Lhotáka

Stoleté výročí nezaměnitelného Kamila Lhotáka si o prázdninách připomněli pravděpodobně v jediném médiu – Českém rozhlase. Já jsem před pár lety z nadšení ze Lhotákovy tvorby opsal jeho text Co lze malovat.

Nemoderna originálního výtvarníka je k vidění v Brně

Pozoruhodný malíř, ilustrátor, spisovatel, básník, sochař i dramatik Alois Mikulka vystavuje ve “svém” Brně. V Kalina Gallery bude až do konce října k vidění na 60 jeho obrazů a 30 plastik. Výtvarník s nelehkým životním osudem se příští rok dožije 90 let.

A pro zájemce o moderní ilustraci je tu festival Lustr.

Zajímavé rozhovory: