Když jsem na podzim besedoval s ředitelkami mateřských škol ve Středisku enviromentální výchovy MEVPIS ve Vodňanech, jedna paní ředitelka se pak přišla zeptat, jestli bych nechtěl nakreslit ex libris pro jejího syna. Jasně, že chtěl!

Zadání bylo volné, tak jsem se s nadšením pustil do obrázku, o kterém jsem se domníval, že musí zahřát u srdce každého knihomola. Paní zadavatelka však na můj e-mail dlouho neodepisovala, a když konečně napsala, neskrývala rozpaky.

Naštěstí jsme se na sebe nemračili dlouho. Vysvětlili jsme si, že motiv je OK, jenže ten plešatý pán se k jejímu vlasatému a vousatému synovi vůbec nehodí.

Pak už to bylo jednoduché. Vyžádal jsem si pár fotek a podle nich překreslil panáčkovi hlavu. Změna z hlediska ilustrátora v podstatě kosmetická, ze strany klienta naprosto zásadní.

Jsem rád, že i pan Tvrz byl nakonec se svým dárkem od maminky spokojený. Podobně jako před ním pánové Pelikán, Beran a spousta dalších. Ex libris kreslím fakt moc rád.