Takový to, když zjistíte, jak vypadá Morseho jméno v morseovce. 😲 A co teprve, když poznáte neuvěřitelný příběh, který Morseho k morseovce a telegrafu dovedl… 🤯
Je únor roku 1825. Ateliér ve Washingtonu ozařují svíce a pětatřicetiletý malíř Samuel Morse stojí před plátnem. Má na sobě nejlepší oblek a štětcem ladně dotváří portrét slavného francouzského generála Lafayetta. Morse je na absolutním vrcholu své umělecké kariéry. Získal nejprestižnější zakázku ve Spojených státech, je uznávaný, úspěšný a zanedlouho si bude moci dovolit vše, o čem kdy snil. Vtom mu jezdec na koni doručí krátký dopis od otce z domovského New Havenu. Píše se v něm: „Tvá drahá žena náhle onemocněla.“
Morse na nic nečeká. Okamžitě balí štětce, barvy i plátna, opouští Washington a na koňském dostavníku vyráží na stovky mil dlouhou cestu domů za svou milovanou manželkou Lucretií a jejich třemi dětmi. Cesta po rozbitých cestách trvá nekonečné dny.
Když konečně celý zničený dorazí do New Havenu, čeká ho ta nejhorší možná zpráva. Lucretia nejenže nežije – zpráva z Washingtonu k němu cestovala tak dlouho, že jeho žena už byla dokonce pohřbena. Morse přijel do města, kde jeho nejmilovanější osoba na světě už ležela několik dní pod zemí, aniž by se s ní mohl naposledy rozloučit.
Zlomený malíř prožívá obrovský šok. Zjištění, že pomalost přenosu informací dokáže člověku tak brutálně zničit život, v něm zanechá jizvu, která se nikdy nezahojí.
Morse na malování postupně zanevře. Otázka, která ho začne dnem i nocí pronásledovat, už se netýká kompozice, anatomie či světla a stínu na jeho obrazech, ale fyziky: Jak doručit zprávu z jednoho konce světa na druhý tak rychle, aby už nikdo nikdy nepřišel o poslední sbohem?
O sedm let později během plavby lodí z Evropy zpět do Ameriky se náhodou zapojí do debaty o nově objeveném elektromagnetismu. Morse je umělec, není vědec a fyzice rozumí jen povrchně. Přesto dostane šílený nápad: Co když se elektrické impulsy dají posílat drátem na dálku a na druhém konci z nich skládat písmena?
Vrhne se do toho s absolutní obsesí. Zavře se do dílny, zkouší první prototypy z dřevěných rámů na plátna, starých hodinových strojků a podomácku vyrobených baterií. Protože neumí posílat celou abecedu, vymyslí geniálně jednoduchý systém kratších a delších elektrických signálů – teček a čárek. Morseovu abecedu.
Po letech posměchu, chudoby a nepochopení konečně v roce 1844 přesvědčí americký Kongres, aby mu zafinancoval telegrafní vedení mezi Washingtonem a Baltimorem.
1. května 1844 vyklepává Samuel Morse první oficiální telegrafní zprávu v historii lidstva: „What hath God wrought?“ tedy „Co to Bůh způsobil?“ Zpráva dorazí do Baltimoru za necelou vteřinu.
Kdyby tenkrát v roce 1825 existoval telegraf, Morse by dostal zprávu o nemoci své ženy během pár minut, stihl by ji obejmout a dát jí poslední polibek. Telegraf manželce život zachránit nemohl. Ale obrovská bolest jednoho portrétního malíře naprosto zásadně změnila vzdálenosti na naší planetě.
Máte takový příběhy rádi? Čtěte VHRSTIHO ZBYTEČNOSTI – můj autorský ilustrovaný newsletter. Přihlaste si odběr.
