Moc hezké moderní pohádky o inženýrovi, který rozumí řeči strojů, mají svoji audioknihu. Oproti knížce, která vyšla před rokem, neuvidíte žádné moje obrázky (kromě toho titulního), na druhou stranu příběhy krásně načetla sama autorka Bára Klárová spolu s Pavlem Zedníčkem. Chcete-li pustit dětem něco fakt pěknýho tiše do oušek, tohle je na dobrou noc ideální.
Nejskvělejší ilustrátoři na Instagramu: Felicia Chiaová

Ani nevím, proč jsem při zběžném rolování instagramovým feedem považoval autora těch úžasných snových obrázků za muže. Až později jsem si všiml, že jde o autorku. A k mému dalšímu překvapení jsem až při psaní tohohle článku zjistil, že ač jí sleduje bezmála půl milionu lidí, není Felicia profesionální ilustrátorkou. Všechny ty nádherné obrazy kreslí po večerech a nocích, zatímco přes den pracuje jako designérka průmyslových výrobků. Mimochodem i jí navržené hračky mi připadají podivuhodné. (Pokračování textu…)
Proč ilustrátoři tak rádi kreslí jídlo (a další novinky ze světa ilustrace)

Zkouším zařazovat do svých pravidelných newsletterů i novinky a zajímavosti ze světa ilustrace. Třeba takhle vypadá aktuální přehled. Baví vás to? Zajímá vás to? Přihlaste se k odběru mých newsletterů! (Pokračování textu…)
Od komiksů k poezii

Asi na rok jsem vypnul seriál o knížkách na mém nočním stolku. Měl jsem pocit, že po Jáchymově narození nemám na knížky čas. Jak uvidíte, není to tak úplně pravda. Tu a tam si před spaním přelouskám 1 až 2 komiksové stránky… Takže tohle je aktuální stav: (Pokračování textu…)
Nejskvělejší ilustrátoři na Instagramu: Masha Pryanichnikova

Nejraději sleduji tvorbu ilustrátorů, kteří mi jsou svým stylem trochu blízcí, tudíž mě spíš mohou něčím zajímavým inspirovat. Tak je tomu stoprocentně u Dava Garborta a Thomase Wellmanna. Tohle je ale úplně jiný případ – Masha Pryanichnikova, chcete-li Маша Пряничникова. (Pokračování textu…)
Skleněný pokoj v moři příběhů

Minule jsem zauvažoval, že si všechny ty nové knížky, které jsem si pořídil, nejspíš zabalím pod vánoční stromeček. A tak jsem i učinil. Povyprávíme si o nich příště, až se trochu začtu. Nejdřív se musím vypořádat s tituly, které mi na nočním stolku ležely v podstatě od října. Včetně těch virtuálních.
Zatímco na čtení Skleněného pokoje jsem si před spaním dělal čas jen s velkou námahou (původně jsem si ho bral na cestu do Ruska), na poslouchání audioknížek jsem měl při práci času dost. Ani nevím proč, hodně z nich jsou životopisy. (Pokračování textu…)