Moje žena se nudí, a tak mi udělala malý e-shop. Vy si díky tomu můžete pořídit milé dárky k Vánocům. Třeba: (Pokračování textu…)

Když jsem si v únoru vymyslel projekt, kterému jsem z nedostatku invence začal říkat Ilustrované zbytečnosti, byl jsem z něj nadšený. Nečekaná fakta s jednoduchými ilustracemi je něco, co mě baví nejen vymýšlet a kreslit, ale bavilo by mě to i jen jako čtenáře. Ideální spojení! Ohlas na sítích byl však spíš vlažný, každý obrázek měl vždycky jen pár lajků…

Ale nevzdal jsem se. Měl jsem jasnou vizi, že bych z toho chtěl jednou udělat celou knížku. Až jich bude fakt hodně. Tak jsem pokračoval. Kreslil jsem si o žirafách, žralocích a chameleonech, o Einsteinovi, Picassovi, Eskymácích, o vesmíru a podivuhodných vynálezech.

A lajky začaly postupem času přibývat, dokonce i nějaká sdílení a horlivé diskuse pod některými příspěvky.

Pak přišla Renča a řekla, že by to mohly být pěkné plakáty. Do škol, do knihoven, do čekáren, kanceláří a klidně i domů.

No jo! Vždyť já nemusím čekat, až bude “zbytečností” na celou knížku. Na plakát formátu 700 x 500 mm se hezky vejde 24 kusů! Takže jsem pro vás vytisknul 2 plakáty (a za chvíli už budu moct udělat i třetí).

Udělejte si radost, nebo pořiďte hezký dárek vašim dětem, příbuzným, známým, kolegům… Zkrátka všem zvídavým bytostem, které kolem sebe máte. Bacha, Vánoce se nezadržitelně blíží! (Pokračování textu…)

Na Comic-Con letos přišlo 20 tisíc lidí. Nalákala je přítomnost světových komiksářů, herců ze Star Wars, Smrtonosné zbraně nebo Fantastických zvířat i výstava ke 40. narozeninám legendárních českých Návštěvníků. A do toho tam stojím já s liháčem a kreslím na bílou tabuli komiksové superhrdiny na přání.  (Pokračování textu…)

Besedy s dětmi mám teď zakázané, tak jsem rád přijal pozvání na jednu besedu virtuální. České děti žijící v různých zemích Evropy mě prý dostaly za odměnu. Vyprávěli a kreslili jsme si spolu tak nadšeně, že jsme se ani nevešli do původně zamýšlené hodiny a půl. A to si pak ještě děti vybarvovaly Bílou paní na hlídání i po skončení přenosu. (Pokračování textu…)

1. Dostal jsem Novinářskou cenu za nejlepší kreslené vtipy v českých a slovenských médiích. “Slušní Češi” mě však zpychnout nenechali, takže kreslím dál. Na mém blogu najdete desítky vtipů úplně zadarmo, tak se bavte!
2. Ještě mnohem neuvěřitelnější byl můj první nesmělý pokus o vlastní hudbu s vlastními texty. Vydal jsem si CD Slunce si modrou pluje lodí se třemi prvními písničkami. O čem si povídají ptáci, můžete zjistit hned na YouTube.
3. V České republice vyšla pravděpodobně první knížka s titulky. Jsem rád, že jsem mohl být u toho. S ilustracemi na druhém dílu už jsem téměř hotov. Těšte se.
4. Ve Františkových Lázních jsem si nejen kreslil, ale podepsal jsem se do pamětní knihy a zúčastnil se obnoveného festivalu, na kterém jsem jako student sbíral své první literární zkušenosti.
5. Když začnete psát články, které se lidem líbí, může se stát, že vás pak někdo osloví, abyste něco zajímavého napsali i pro ně. Asi tedy budu příležitostně psát i dál.
6. Je příjemné občas něco nakreslit opravdu jen pro radost nebo prostě proto, že vám to připadá důležité. Takže jsem letos kreslil třeba pro Obránce zvířat, Pacienty IBD ale i k významnému výročí Evropské unie.
7. Ke společenským hrám, které jsem kdy kreslil, přibylo v roce 2016 hned několik nových: další hry do auta a hry, které naučí vaše děti správně mluvit.
8. Plzeňské strašení počtvrté dalo vzpomenout na mou letitou spolupráci s Muzeem strašidel.
9. Nabídky na sólové výstavy jsem až na jednu výjimku zatvrzele odmítal i v roce 2016, ale povedlo se několik hezkých společných. Plzeňskou bublaninu jsme s kolegy Šlajchem a Trnkou servírovali i v Brně. Hodně se mluvilo i o výstavě ke kulatinám Václava Havla. Výstavu k polokulatinám Evropské unie v Maastrichtu už jsem zmiňoval. Novinářskou cenu vlastně taky, výstava proběhla v Bratislavě. Bylo toho víc…
10. Média: Občas o mně něco napsali v tisku, v rádiu vysílali moje pohádky, párkrát jsem byl v televizi, asi třikrát na ČT24, z toho jednou docela vtipně.
11. Samozřejmě jsem celý rok poctivě jezdil po celé republice a besedoval s dětmi, ale i se studenty a dospěláky. Festivalu ve Františkových Lázních jsem věnoval zvláštní bod, ale četl jsem i na Noci literatury a kreslil na LiterArtuře. Přispěl jsem svým dílem i k Březnu – měsíci knihy.
12. Tohle zatím není vidět. A ještě dlouho nebude. Přesto je to rozhodně zpráva hodná zaznamenání v tomto přehledu: Začali jsme s Českou televizí točit nové díly večerníčku Bílá paní na hlídání!

Celé dny teď kreslím zasněžené hory, lyžařské sjezdovky, závěje, chumelenice, koulovačky… Když se pak letmo podívám z okna, vždycky mě překvapí, že je tam léto.