Co kdybych zase začal ráno vstávat v 5:30 jako před lety?

Co kdybych takhle získanej čas věnoval nějakýmu zajímavýmu osobnímu projektu? Něčemu, co mě bude bavit a naplňovat? (Pokračování textu…)

1. Stal jsem se srdcařem roku. 
2. Ale co by mělo být pro ilustrátora důležitější než knížky? Během pár měsíců mi vyšly hned tři: léta očekávaná Bílá paní na hlídání 2, originální Neobyčejné příběhy pana inženýra a k tomu Věrtel plný pohádek. A taky jsem nadšeně pomohl nadšenému Broňovi rozmluvit Česko. 
3. Po celý rok jsem se důsledně věnoval svému vlastnímu projektu WORDLESS CARTOONS. 
4. Málokdo ví proč, ale nakreslil jsem výrazně víc aktů svých kamarádek než kdy předtím. Byla to jízda! 
5. Investoval jsem do krásných uměleckých tisků. Můžete si pořídit hezké obrázky pro dospělé (třeba tohohle turistu) i pro děti (třeba tuhle kouzelnou tramvaj).
6. Besedy s dětmi, které vždycky přinášely potřebné zpestření do monotónního ilustrátorského života, bych napočítal na prstech. Ale zase jsem si zkusil pár besed on-line – do Řecka, do Egypta i jinam – a taky to nebylo špatný.
7. Kreslil jsem samozřejmě pro spoustu větších či menších klientů. Moje obrázky jsou díky tomu k vidění v mnoha městech v Česku, mého medvídka propašovali až do televize a za jednu kresbičku jsem kromě honoráře dostal i kompletní vybavení pro svou postel. Děkuju! S velkým potěšením kreslím vtipy pro Michala Součka a časopis Rodina a škola. A pracoval jsem i pro další klienty, jako jsou Česká televize, Radiotéka, Contipro, Knihovna města Plzně, PMDP, Albatros, Albi a samozřejmě Muzeum strašidel a Pohádkový statek.    
8. Abych nezapomněl spisovatelské řemeslo, vyslyšel jsem nabídku na napsání humorné povídky do českého covidového Dekameronu. 
9. Protože stejně pořád sleduju, co je nového ve světě ilustrace, začal jsem ty nejzajímavější novinky dávat dohromady a zhruba jednou měsíčně publikovat.  Tu a tam pokračuju i v profilech mých oblíbených ilustrátorů na Instagramu.
10. Poskytl jsem pár velkých rozhovorů. Kromě toho novinového jsem v rámci Talkshow Košilatý fóry přímo před kamerou kreslil nahou modelku. A rozhodně zajímavý je, když rozhovor s váma vede kolega ilustrátor, v tomto případě Nikkarin.
11. Ale udělal jsem si čas i na blbiny, třeba na Jáchymův slovník.
12. A občas se v rámci duševní hygieny jen tak poflakuju po plzeňských kavárnách. Jestli mě někde potkáte, klidně si přisedněte ;-)

Co a proč jsem nakreslil na stránku o jídle v mé interaktivní mluvící knize Už vím jak, jste si prohlédli. Teď se můžete mrknout na to, jak se taková věc vymýšlí a kreslí. (Pokračování textu…)

Už jsem dělal lecjaký blbiny, ale takovou pitomost bych snad nevymyslel ani já. Překvapivě si však otázku z nadpisu zodpovídám kladně, protože skutečně píšu svoji nejnovější knížku do tabulek programu Microsoft Excel. (Pokračování textu…)

Odpověď je jednoduchá: Vůbec netuším, jak jsem k tomu přišel. Proč zrovna já? Proč zrovna doprava? Nevím. (Pokračování textu…)

Na rozdíl od našich luhů a hájů v cizině platí, že ilustrátor, který si nevede blog a pravidelně neukazuje fanouškům svoji práci v různých stupních vývoje, jakoby ani neexistoval. Sám denně sleduji desítky kolegů z celého světa, ale potěšit se pěknými obrázky, které přinesou optimismus a pohodu do všedního dne, můžete i vy. Třetí pokračování mého seriálu o těch nejlepších inspiračních zdrojích na světové blogoscéně je tady (zde je první a druhé). (Pokračování textu…)