Není řeč o Alzákovi, ale o Zeleném Raoulovi – komiksu který týden co týden vycházel v Reflexu neuvěřitelných 28 let a tento čtvrtek se svojí závěrečnou epizodou dostane na konečné číslo vyprodukovaných 1421 dílů. Konec satirického seriálu, který se v minulosti potýkal i s několika žalobami od potrefených celebrit, oznámil na sociálních sítích jeden z jeho scenáristů Milan Tesař. Všechny epizody nakreslil Štěpán Mareš. Redakce se prý s tvůrci rozloučila strohou e-mailovou zprávou. (Pokračování textu…)
Je zakázáno kreslit prezidenta

Výtvarník Yusuf Kayaalp se pochlubil na Twitteru, že je obviněn za urážku prezidenta Erdoğana, protože nakreslil jeho karikaturu. “Je ten chlap snad náboženská postava nebo co? Co ho dělá posvátným?” Turecký trestní zákoník považuje sebemenší kritiku hlavy státu za urážku a trestá ji až čtyřmi lety vězení. Protože je tento zákon v Turecku důsledně vymáhán, potýkají se s tímto obviněním aktuálně tisíce lidí. Stačí jeden příspěvek na sociálních sítích… (Pokračování textu…)
Paní, máte mouchu na ní

Když mladý brněnský ilustrátor známý pod nickem Slakinglizard přemýšlel nad nějakým smysluplným výtvarným projektem, přemluvila ho kamarádka, že zajímavější než portréty žen a dívek budou malby jejich genitálií. Zkusil tenhle ujetý nápad konzultovat na sociálních sítích, načež se dočkal spousty nevyžádaných sexuologických diagnóz a morálních odsudků (většinou od mužů), ale taky prvních fotek dámských intimních partií, které mu ženy ochotně posílaly, aby ho podpořily. (Pokračování textu…)
Tramvaje jako malované

Dokonalých fotek už máme dost, ilustrace zaujmou mnohem víc,” řekli si ve firmě Pragoimex a pozvali mě na oběd. Tomu říkám ideální začátek spolupráce! (Pokračování textu…)
Mám neradost

Neumím si pomoct – pořád kreslím obrázky plné radosti a dobré nálady, veselé postavičky, spoustu bezstarostných ilustrací pro děti. Nestěžuju si. Vy víte, že mě to baví. Ale taky víte, že z téhle škatulky rád občas vylezu ven a nakreslím nějaký vtip nebo nahatou slečnu. Dlouho jsem přemýšlel i o tom, jaké by to bylo, kdyby nějaký básník našel odvahu a nechal si těmi mými kresbičkami ilustrovat sbírku básní. A pak se ozval Karel. (Pokračování textu…)
12 věcí, které se mi povedly v roce 2016

- Dostal jsem Novinářskou cenu za nejlepší kreslené vtipy v českých a slovenských médiích. “Slušní Češi” mě však zpychnout nenechali, takže kreslím dál. Na mém blogu najdete desítky vtipů úplně zadarmo, tak se bavte!
- Ještě mnohem neuvěřitelnější byl můj první nesmělý pokus o vlastní hudbu s vlastními texty. Vydal jsem si CD Slunce si modrou pluje lodí se třemi prvními písničkami. O čem si povídají ptáci, můžete zjistit hned na YouTube.
- V České republice vyšla pravděpodobně první knížka s titulky. Jsem rád, že jsem mohl být u toho. S ilustracemi na druhém dílu už jsem téměř hotov. Těšte se.
- Ve Františkových Lázních jsem si nejen kreslil, ale podepsal jsem se do pamětní knihy a zúčastnil se obnoveného festivalu, na kterém jsem jako student sbíral své první literární zkušenosti.
- Když začnete psát články, které se lidem líbí, může se stát, že vás pak někdo osloví, abyste něco zajímavého napsali i pro ně. Asi tedy budu příležitostně psát i dál.
- Je příjemné občas něco nakreslit opravdu jen pro radost nebo prostě proto, že vám to připadá důležité. Takže jsem letos kreslil třeba pro Obránce zvířat, Pacienty IBD ale i k významnému výročí Evropské unie.
- Ke společenským hrám, které jsem kdy kreslil, přibylo v roce 2016 hned několik nových: další hry do auta a hry, které naučí vaše děti správně mluvit.
- Plzeňské strašení počtvrté dalo vzpomenout na mou letitou spolupráci s Muzeem strašidel.
- Nabídky na sólové výstavy jsem až na jednu výjimku zatvrzele odmítal i v roce 2016, ale povedlo se několik hezkých společných. Plzeňskou bublaninu jsme s kolegy Šlajchem a Trnkou servírovali i v Brně. Hodně se mluvilo i o výstavě ke kulatinám Václava Havla. Výstavu k polokulatinám Evropské unie v Maastrichtu už jsem zmiňoval. Novinářskou cenu vlastně taky, výstava proběhla v Bratislavě. Bylo toho víc…
- Média: Občas o mně něco napsali v tisku, v rádiu vysílali moje pohádky, párkrát jsem byl v televizi, asi třikrát na ČT24, z toho jednou docela vtipně.
- Samozřejmě jsem celý rok poctivě jezdil po celé republice a besedoval s dětmi, ale i se studenty a dospěláky. Festivalu ve Františkových Lázních jsem věnoval zvláštní bod, ale četl jsem i na Noci literatury a kreslil na LiterArtuře. Přispěl jsem svým dílem i k Březnu – měsíci knihy.
- Tohle zatím není vidět. A ještě dlouho nebude. Přesto je to rozhodně zpráva hodná zaznamenání v tomto přehledu: Začali jsme s Českou televizí točit nové díly večerníčku Bílá paní na hlídání!