Poslední loňská novoročenka, kterou vám ukážu, je ta pro Brusel, respektive pro tamní Českou školu bez hranic. Mimochodem tahle skvělá paní učitelka je čerstvou držitelkou Medaile Za zásluhy o diplomacii.

Podivný rok to byl, viďte? I obyčejná návštěva hospody se stala zaznamenání hodným zážitkem. A přece člověk musí pracovat a dělat to nejlepší, co dokáže, aby ten svět udělal aspoň trochu hezčím. (Pokračování textu…)

V Bruselu jsem měl v posledních letech už tři besedy. Jen letos jsem na další surreálný výlet neletěl. Nevadí. Dostal jsem od České školy bez hranic v Bruselu trochu jinou práci: ilustrovat webové stránky. Vymyslel jsem si tohohle malého kluka a zasadil ho do patřičných situací. A dokonce jsem si mohl – po všech těch plzeňských vozech – nakreslit i bruselskou tramvaj! Tady si můžete všechny ilustrace prohlídnout všechny najednou. Ale kdybyste si chtěli poklikat, jak to funguje přímo na stránkách, klidně si to vyzkoušejte. (Pokračování textu…)

Ruská státní knihovna pořádá Festival české kultury, v jehož rámci tam ve středu odpoledne, kousek od Rudého náměstí, povedu workshop pro děti Jak se kreslí večerníček. Aniž bych pro to cokoliv udělal, budu si moci odškrtnout Moskvu jako další evropskou metropoli, kde jsem besedoval a kreslil (už mám v seznamu Atény, Stockholm, Bratislavu, Brusel a samozřejmě Prahu). (Pokračování textu…)

Čím jasněji si uvědomíme, co dobrého už se nám v minulosti podařilo, tím jistější se budeme cítit v přijímání výzev a rizik v budoucnosti. Proto jsem se i letos ohlédl a vybral pár pracovních věcí, ze kterých se můžu těšit. Tu největší, ryze soukromou, tu samozřejmě nenajdete. Nicméně vám radím: Nezdržujte se studiem mého seznamu. Vemte radši tužku a sepište si ty své velké či malé radosti, ať už pracovní či privátní. Nemusíte to přece hned věšet na internet jako já ;-) (Pokračování textu…)

Hlavní hvězdou mého pracovního víkendu v Bruselu jsem letos překvapivě nebyl já, ale místní velikán René Magritte. Celou dobu jsem bydlel v pokoji v jeho stylu – mezi obláčky z jeho obrazů, zrcadly, buřinkami, jablky a ptáky… A naši hostitelé Markéta a Tim byli naprosto skvělí! Tentokrát jsem tedy nemohl minout ani muzeum, které je slavnému surrealistovi věnované.  (Pokračování textu…)