Potkal jsem se nedávno s kamarádkou, která – stejně jako já – zkouší štěstí na Patreonu, tedy přimět své příznivce a fanoušky, aby jí za její krásné obrázky přispívali měsíční částkou, kterou považují za adekvátní, a umožnit jí tak svobodně tvořit. (Pokračování textu…)

Výstava 11 vybraných českých ilustrátorů 11 světů měla svoji premiéru už v listopadu 2012 v Muzeu hlavního města Prahy. Od té doby se změnila na 12 světů a v mnoha jazykových mutacích procestovala doslova celý svět včetně takových exotických destinací, jako je Pákistán nebo Indie. Sám jsem se díky výstavě mohl osobně setkat s dětmi v Moskvě nebo v Drážďanech. A teď právě připravuju virtuální zdravici pro malé čtenáře v Jižní Koreji. (Pokračování textu…)

Nudil jsem se jednou na jakémsi inťoušském banketu a přišla ke mně postarší herečka, že by ji v kontextu tehdejší televizní soutěže zajímalo, koho bych zvolil největším Čechem. Spontánně ze mě vypadlo Komenského jméno. Pořád si myslím, že je to správná odpověď. I dneska, kdy si připomínáme 350 let od jeho úmrtí.

P. S. To kvůli tomuhle výročí jsme s Knihovnou města Plzně vytvořili na letošek tématickou novoročenku.

Nejčtenější příspěvky na Vhrsti.cz v květnu 2019: (Pokračování textu…)

Včera jsem se tu chlubil, jak jsem dobrej, skoro až nejlepší ze všech, tak teď zase zpátky na zem. Ani letos jsem nevyhrál Novinářskou cenu za nejlepší kreslené vtipy tištěné v českých nebo slovenských periodikách. Ale i letos jsem se překvapivě dostal mezi čtyři nejlepší, tedy dva nejlepší Čechy. Mně i Břéťu Kovaříka nakonec porazili obálkáři ze slovenského Denníku N. Protože už tři roky česko-slovenskou Novinářskou cenu vyhrávají výhradně Slováci (asi jsou fakt lepší), zůstávám stále posledním Čechem, který tuhle cenu získal.

A teď hádejte, co mě tentokrát inspirovalo k novému obrázku do mé ceslostránkové autorské rubriky v časopisu Naše rodina. (Pokračování textu…)