Hlavní hvězdou mého pracovního víkendu v Bruselu jsem letos překvapivě nebyl já, ale místní velikán René Magritte. Celou dobu jsem bydlel v pokoji v jeho stylu – mezi obláčky z jeho obrazů, zrcadly, buřinkami, jablky a ptáky… A naši hostitelé Markéta a Tim byli naprosto skvělí! Tentokrát jsem tedy nemohl minout ani muzeum, které je slavnému surrealistovi věnované.  (Pokračování textu…)

Když jsem se v srpnu balil na Slovensko, zveřejnil jsem to jako prostý fakt. Ne, že bych s tím chtěl dělat tajnosti, ale prostě mě nenapadlo, že nějaké detaily budou někoho zajímat. Mýlil jsem se. Vedle dotazů na to, co přesně v Bratislavě dělám a proč, vás zajímají právě všechny ty praktické otázky, jak na Slovensku bydlím, kdo to všechno platí a tak podobně. Takže, přátelé, tady to je – odpovědi na všechny vaše zvídavé otázky: (Pokračování textu…)

Jsem v Bratislavě už měsíc a žiju tady překvapivě bohatým kulturním životem. Nicméně můj jediný únik mimo hlavní město byl zatím pracovní výlet do Piešťan. Do půvabného lázeňského města mě pozvala místní knihovna ve spolupráci s Českým centrem v Bratislavě, abych tam vyprávěl puberťákům, že život umělce na volné noze je naprosto báječný a že by o tom při volbě povolání mohli třeba taky eventuálně zauvažovat. A jelikož kluci a holky ten můj hodinový monolog v informačním centru vydrželi poslouchat téměř bez hlesu, možná to nebylo úplně marný. (Pokračování textu…)

Ono se řekne nakreslit páreček tančících farmářů, jenže pak s nimi musíte vyzdobit plakáty, letáky, vstupenky, lístky do tomboly, recepty, bannery, cedule na stůl, programy, jmenovky pro hostesky, inzeráty… A pak se ani nenadějete a koukáte, že jste při tom jen tak mimochodem vytvořili i logo charitativní akce Daruj srdcem. (Pokračování textu…)

Sedím v parádní kanceláři starosty Františkových Lázní Jana Kuchaře a podepisuji se do pamětní knihy vzácných hostů lázeňského města. Na předchozích stránkách zahlédnu Klause, Zemana, nějaké Číňany… (Pokračování textu…)