Švédský chemik objevil nejen kyslík, ale i molybden, wolfram, baryum, mangan, vodík a chlor. Pak ještě kyseliny vinnou, šťavelovou, močovou, mléčnou a citronovou, fluorovodíkovou, kyanovodíkovou a arsenovou a mnoho dalších chemických sloučenin. Celkem slušné skóre na člověka, který se dožil jen 43 let.

Tuhle paní určitě nemusím představovat – teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů, objev radia a polonia, léčba rakoviny, dvě nobelovky…

Tehdy ještě budoucí Italský chemik objevil už při svých studiích v Turíně výbušninu nitroglycerin. A teď to teprve začne být zajímavé: Na univerzitě měl Sobrero spolužáka ze Švédska, jistého Alfreda Nobela. Asi nemusím psát, co z jeho nitroglycerinu vyrobil, že?

Podivínský vévoda z Devonshire sice objevil vodík, ale až dokonce života žil v domnění, že našel neexistující flogiston. Jako první vědec na světě taky spočítal hustotu i hmotnost Země, akorát s aritmetickou chybou. Zabýval se termodynamikou a pokusy s elektřinou, kterými předběhl Faradaye. Mnoho jeho nikdy nepublikovaných objevů si později připsali jiní vědci.