Na konci článku K čemu jsou na světě ilustrátoři, jsem slíbil pokračování na téma, jestli ilustrátoři mohou změnit svět k lepšímu.
Takže co? Mohou? (Pokračování textu…)
Na konci článku K čemu jsou na světě ilustrátoři, jsem slíbil pokračování na téma, jestli ilustrátoři mohou změnit svět k lepšímu.
Takže co? Mohou? (Pokračování textu…)
Minule jsem psal o tom, že Pulitzerovu cenu v kategorii Kreslená reportáž nebo komentář získal komiks Jak jsem utekla z čínského internačního tábora. Američtí karikaturisté, kteří cenu v minulosti dostali, protestují a zveřejnili otevřený dopis. Ne, nemají vůbec nic proti vítězi. Problém spočívá v tom, že si organizátoři pohráli se škatulkami a dříve samostatnou kategorii pro kreslíře novinových karikatur sloučili s komiksy a grafickými reportážemi, čímž pomalu upadající žánr kreslených vtipů ještě více zadupávají do země. Mimochodem samotná stránka s podpisy karikaturistů stojí za pokochání. (Pokračování textu…)
Švédský malíř, sochař, teoretik a aktivista Lars Vilks zemřel i se dvěma příslušníky své policejní ochrany při dopravní nehodě nedaleko Markarydu. Vilks chtěl v roce 2007 vystavit svoji karikaturu proroka Mohameda v tällerudské galerii, ale organizátoři výstavu ze strachu vůbec neotevřeli. Neuspěl ani jinde, a tak svoji kresbičku psa s Mohamedovou hlavou nakonec nechal otisknout v regionálním deníku. Seznam lidí, kteří byli od té doby zatčeni a odsouzeni za pokus o jeho vraždu, je úctyhodný. Cizí zavinění tragické dopravní nehody však švédská policie vyloučila. (Pokračování textu…)
Pravděpodobně první jednoduchý seismometr sestrojil čínský astronom Čang Cheng v roce 132. První moderní seismograf pak vyrobil Emil Wiechert, jehož přístroj vykazoval nejen vysokou citlivost, ale i průběžně zaznamenával seismickou aktivitu. Jeho vynález je vzorem pro většinu seismických stanic po celém světě dodnes. Mimochodem jeho první vlastnoručně vyrobený přístroj z roku 1902 je pořád funkční. Inu, německá preciznost.
Požádali jednou v Americe bystrého tělocvikáře, syna skotských emigrantů, zda by nevymyslel kolektivní sport, který by zpestřil zimní tréninky v tělocvičně. A tak v roce 1891 vznikl basketbal. O pravidla nového sportu (název naismithball autor skromně odmítl) si začali brzy psát i studenti z dalších univerzit. Jen o dva roky později už se hrál ve Francii a na přelomu století i v Brazílii, Austrálii, Číně, Japonsku nebo Íránu.