Tohle je pozoruhodný příběh. Když přišel šéfkuchař de Witte z utrechtské restaurace Feu do Van Goghova muzea v Amsterdamu, zastavil se u mistrova obrazu Zátiší s červeným zelím a cibulí a něco se mu na něm nezdálo. Jako profesionál v oboru gastronomie si totiž uvědomil, že na obraze není namalovaná cibule, ale dvě hlavy česneku. Brzy na to napsal do muzea dopis a tam jeho zprávu vzali se vší vážností. Jak by ne! Nadšený fanoušek Van Goghova díla a amatérský malíř v dopise srovnával, jak slavný umělec na jiném obraze Zátiší s talířem cibule namaloval cibuli, a dokládal tím, že na tomto obraze musí jít o česnek. A kunsthistorikům nezbylo nic jiného, než dát de Wittemu za pravdu, že ingredience na obraze byly od začátku špatně pojmenovány. Takže došlo k přejmenování a nizozemský kuchař se svým postřehem zapsal do historie moderního umění. Na oslavu svého objevu vymyslel de Witte nový pokrm inspirovaný obrazem. Hosté jeho restaurace v Utrechtu jsou z něj prý nadšení.
(Pokračování textu…)

V dějinách umění budete těžko hledat všednější motiv než nahé ženské tělo. Podle jedné studie tvoří zobrazení mužského těla asi jen 4 % z celkového počtu nahých lidských postav od antiky až po současnost. Proč právě tolik? :-)

Tak teď vážně. Vždyť už to všechny akorát otravuje. Pořád jen ženy, ženy, ženy… Proč pořád jen ženské tělo? (Pokračování textu…)

Další ukázka z interaktivní mluvící knížky Už vím jak je pohledem na výrobu nádobí. Přišlo mi to logické. Nejdřív jsme stavěli dům, aby bylo kde bydlet, a vyrobili jsme si k tomu nábytek, pak jsme upekli chleba, stloukli máslo, nechali vyzrát jogurty a sýry, tak teď aby to bylo z čeho a čím jíst. (Pokračování textu…)

Kdybych vám měl vyprávět, jak jsem se dostal ke kreslení seriálu České televize s podivuhodným názvem Rejpavá žížala, nevěřili byste mi. A tím bych mohl tento článek s klidným svědomím ukončit.

Dobře, tak já to teda zkusím. Ale je to fakt šílené. (Pokračování textu…)

Děti se ve škole učí, že nejstarší kniha vytištěná na našem území spatřila světlo světa v Plzni. 550 let po této události – tedy tento víkend – se tamtéž konal první knižní veletrh Svět knihy Plzeň. Na rozdíl od mateřského pražského festivalu je ten plzeňský malý, rodinný, do dlaně. A aby bylo jasno, právě to považuji za velké plus.

Strávil jsem coby nadšený návštěvník v Depu2015 oba dny, což se mi rozhodně vyplatilo. Ostatně posuďte sami, jakých dobrých rad se mi v Plzni dostalo: (Pokračování textu…)

Prý se pan prezident zase snažil být někde moudrý a nad věcí, pročež se pokusil vtipně citovat jednoho z nejkrutějších politiků moderních dějin. A nakonec se přišlo na to, že to snad ani Stalin neřekl. Nevadí. Hlavně, že je sranda a kočovný Cirkus Zeman dál křižuje naši krásnou vlast a obdarovává nevolnictvo svými znamenitými bonmoty.