• Kdysi jsem pro festival Jeden svět napsal celý esej o tom, jak obrovský význam mají kreslené vtipy v různých zemích světa, zejména v těch nesvobodných. Jakou přináší úlevu obyčejným lidem a jak jsou kreslíři státní mocí pronásledovaní a perzekuovaní. Osobně jsem se ve Švédsku poznal s bangladéšským karikaturistou, který dostal azyl v Norsku. No a tady to máte z první ruky – rozhovor s barmským kreslířem, v jehož zemi po pár letech svobody znovu zavládla vojenská junta. Umělec přirozeně nemohl odhalit svoji identitu… (Pokračování textu…)

Na sklonku jara se Obec spisovatelů České republiky rozhodla, že pro zdravotníky a další dříče v první linii sepíše a vydá dekameron covidových povídek. Výsledkem je čtyřsetstránková bichle s názvem Dekameron 2020. Podobně jako slavný dekameron Giovanniho Boccaccia vznikl, aby pobavil čtenáře v době tuhého moru ve Florencii, i tento moderní povídkový almanach by měl spíš rozveselit a povznést nad všední starosti. Větší část nákladu by měla být rozdána zdarma zdravotníkům.

Ač nejsem členem spisovatelské obce, přesto jsem byl osloven, abych přispěl svým skromným příspěvkem. Napsal jsem tedy povídku Trosečníci a pak se nestačil divit. (Pokračování textu…)

Už nejsem jediný, kdo u nás doma píše a vydává knížky. Když se před naším domem objevila paní redaktorka Nejedlá s obrovskou krabicí čerstvě vytištěných knížek, právě v tu chvíli skončil můj spisovatelský monopol. (Pokračování textu…)

Na Instagramu se s novým rokem znovu rozjela akce Art vs Artist. Nejrůznější výtvarníci, grafici, ilustrátoři či kreslíři z celého světa ukazují na jednoduché šachovnici tvořené z devíti polí sebe (vždy uprostřed) a svoje dílo (vše kolem). Tak mě dneska napadlo, že si to taky zkusím.

Když si ode mě paní Hanka koupila moji první serigrafii, hned si objednala další obrázek. Tentokrát jako dárek k Vánocům pro svou dceru a její rodinu. A protože na něm měla být nakreslená celá rodinka, dostal jsem do e-mailu spoustu fotek, podle kterých jsem se pustil do díla. Dárek prý udělal pod stromečkem velikou radost. Tak to mám velikou radost!

Než jsme se vloni s Katkou zavřeli do studia, abychom tam nahráli moji – prý nejlepší – písničku, pozvali jsme k nám do Strašic naší kamarádku, fenomenální jazzovou zpěvačku a hlasovou koučku Mirku Novak. Pobyla u nás pár dní, a zatímco Katka se musela věnovat své práci, měli jsme s Mirkou spoustu času si povídat. Seděli jsme na terase, v obýváku nebo u mě v ateliéru a dlouhé hodiny mluvili o muzice a o životě. (Pokračování textu…)