“Fotbal začnu hrát, až ho budou hrát i moji kamarádi,” měl od začátku jasno náš pětiletý Jáchym. Bojovali jsme s jeho energií, který měl na rozdávání. Byl pořád nevybitej, furt ho bylo všude plno a drtil nás všechny svojí rychlostí a elánem. Fotbal se nám jevil jako fajn aktivita, kde se pořádně vyblbne a doma pak bude klidnější. Jenže on se rozhod čekat na kámoše ze školky. 

A tak začne v září chodit se všema svejma kamarádama a začátky jsou… no, řekněme rozpačité. Hned po prvním tréninku hodí trenéři tyhle prcky do prvního turnaje. Kluci oblíknou o tři čísla větší dresy a rozeběhnou se po hřišti, aniž by měli nejmenší tušení, co tam mají dělat, jak mají bránit, jak mají útočit, přihrát, vystřelit… Od všech soupeřů dostávají deset i patnáct gólů, aniž by nějakej sami vstřelili. A na dalším turnaji zase. A tak to jde pořád dál.

(Pokračování textu…)

Je večer a na dětským hřišti je s naší rodinou už jen jedna maminka s malým chlapečkem. Vypadá trochu strhaně, ale nijak to nezkoumám. Není slušný zírat na lidi.

A najednou si všimnu, že jsme tam už jenom my s tím kloučkem. Má u sebe plyšovýho medvídka a nervózně se rozhlíží. Jeho maminka zmizela. 

(Pokračování textu…)

Obě moje děti ve školce pravidelně vybírali k recitaci na vítání nových občánků. Vždycky dostaly domů básničku, kterou se rychle naučily, a pak ji na začátku obřadu přednesly miminkům, maminkám, tatínkům a dalším hrdým příbuzným. A protože mi přišlo, že se tam recituje pokaždý to samý, domluvili jsme se s paní učitelkou, že zkusím pro tuhle příležitost napsat úplně nový básničky. 

(Pokračování textu…)

Tady jsem myslel, že bude reportáž o tom, jak jsem jel do Brna na pozvání do pořadu Sama doma. Jak mi zaplatili jízdenky, poslali pro mě řidiče a všichni byli moc milí. Jak jsem kreslil v přímém přenosu z večerníčkové výstavy. Ale nakonec to bude poznámka pro sebe. O tom, že když se dám do řeči s někým takovým, jako je Bolek Polívka, tak bychom proboha nemuseli plácat úplný kraviny a říct si aspoň něco zajímavýho. 

(Pokračování textu…)

Když se ohlédnu za svým tvůrčím rokem 2024, nacházím pár zajímavých věcí. A taky hodně těch, které už asi nikdy dělat nebudu. Tak se na to pojďme podívat: (Pokračování textu…)

Moje žena se nudí, a tak mi udělala malý e-shop. Vy si díky tomu můžete pořídit milé dárky k Vánocům. Třeba: (Pokračování textu…)