Moje zážitky a dojmy z nedávné návštěvy Moskvy už jste četli a kresbu ze skicáku viděli, že? Slíbil jsem vám fotky, jenže pak se do toho trochu zamotal večerníček. Takže až teď. Příště konečně ukážu, proč jsem vlastně do Ruska zadarmo letěl.
(Pokračování textu…)
12 moskevských postřehů
Na skok v CCCP
Když jsem v autobusu do Prahy náhodou potkal předsedkyni Unie výtvarných umělců Plzeň Marii Kasalickou a na její otázku, kam jedu, odpověděl, že do Moskvy, bezděčně poznamenala: “Je to hezký, udělat si výlet do Ruska, když tam člověk nemusí žít, viď?” Pregnantněji to snad ani vyjádřit nejde.
Jakkoliv jsem hodiny ruštiny s těmi kydy o sovětských reáliích ve škole nesnášel, nečekal jsem, že najdu Moskvu právě takovou, o jaké jsme se učili – socialistickou, plnou Leninů, rudých hvězd, srpů, kladiv, vojáků a připomínek sovětských úspěchů na každém rohu. Jen pionýři někam zmizeli. A že s angličtinou člověk daleko nedojde, jsem pochopil už na letišti. (Pokračování textu…)
Čtyřicet čtyři
Když v roce 2005 vydal Richard Müller desku s názvem 44, přišlo mi to číslo neuvěřitelně depresivní. Fakt může někomu bejt 44? A je to ještě vůbec život? Člověk, kterýmu je 44, je prostě starej a stáří je smutný, bezvýchodný. (Pokračování textu…)
Noc literatury a čmárání
Když se v Plzni pořádala Noc literatury poprvé, byl jsem jednou z “celebrit”, které na nejrůznějších zajímavých místech četly ukázky ze současné světové prózy. Od té doby jezdím na tuhle sympatickou akci pravidelně a účastním se jako nadšený posluchač. Letos jsem si s sebou navíc vzal notes na čmárání. (Pokračování textu…)
Jednooký Josef Lada a další hlouposti, které si myslíte, že víte o velkém českém malíři
Jeho obrázky zná v Česku úplně každý. Jenže o Josefu Ladovi toho ví většina lidí překvapivě málo. A i to, co ví, ví většinou úplně špatně. Ostatně – přesvědčte se sami. (Pokračování textu…)
Co lze malovat
Tohle neříkám já, to jsou slova malíře Kamila Lhotáka. Přečtěte si to pozorně až do konce, a pak zkuste říct, že byste sice taky rádi malovali, ale nemáte nápady. To fakt nejde. A nejlepší na tom je, že Lhoták přesně tohle všechno skutečně maloval. Je to tedy naprosto upřímné a autentické svědectví o tom, že buď tvoříte anebo hledáte výmluvy. I když… i mistr Lhoták si občas dával vtipná omezení. (Fotka je ze Lhotákovy letošní výstavy v Obecním domě.)