Už 78 000 lidí podepsalo petici, aby organizátoři komiksového festivalu v Angoulême zrušili pozvání pro kreslíře Bastiena Vivèse. I mnozí jeho kolegové od něj teď dávají ruce pryč. Prý omlouvá nebo dokonce adoruje incest a pedofilii. Toho se měl osmatřicetiletý kreslíř dopustit ve svém komiksu Petit Paul z roku 2018 o malém chlapci z vesnice, který řeší své problémy s nepřiměřeně velkými genitáliemi. Znovu se tak ve Francii rozvířila debata o hranici mezi svobodou uměleckého vyjádření a sexuální perverze. Sám Vivès označil všechny kritiky za zpátečnické a hloupé, ačkoliv v jednom starším, již smazaném rozhovoru sám otevřeně připustil, že ho incest vzrušuje: “Nemohu dělat incest ve skutečném životě (…), takže to dělám ve svých knihách.” V roce 2020 řekl Vivès deníku Le Point: „Uděluji si právo nakreslit všechno. Čím více lidí mi říká, že nemám právo něco nakreslit, tím víc to kreslit chci.“ (Pokračování textu…)

• Kdysi jsem pro festival Jeden svět napsal celý esej o tom, jak obrovský význam mají kreslené vtipy v různých zemích světa, zejména v těch nesvobodných. Jakou přináší úlevu obyčejným lidem a jak jsou kreslíři státní mocí pronásledovaní a perzekuovaní. Osobně jsem se ve Švédsku poznal s bangladéšským karikaturistou, který dostal azyl v Norsku. No a tady to máte z první ruky – rozhovor s barmským kreslířem, v jehož zemi po pár letech svobody znovu zavládla vojenská junta. Umělec přirozeně nemohl odhalit svoji identitu… (Pokračování textu…)