(Pokračování textu…)

Musí si drak kupovat jízdenku za každou hlavu? Má pustit Jeníček ježibabu sednout? Může Šípková Růženka v autobusu spát? Potřebuje jelen se zlatými parohy do vozu náhubek? (Pokračování textu…)

Tohle byl důvod, proč jsem byl v Moskvě zadarmo (fotky zde). V Ruské státní knihovně, které dodnes nikdo z Moskvanů neřekne jinak než Leninka, jsem vedl workshop o tom, jak se kreslí večerníček. (Pokračování textu…)

Jako každý rok touto dobou je venku nový katalog pořadů pro školy, které nabízí Knihovna města Plzně. Sešit s krátkou anotací na více než 160 programů nese jako vždy můj rukopis. A kromě ilustrací a sazby v katalogu najdete i moje besedy – O drakovi, který byl příliš vybíravý, O princezně, která skákala o tyči a Jak se dělá večerníček. Spolu se Zdeňkem Zajíčkem pak máme v nabídce pohádku O plzeňském znaku. Diář už se mi začíná utěšeně plnit… (Pokračování textu…)

Po dvou letech jsem si zase trochu zakreslil s Plzeňskou filharmonií a půvabnou dirigentkou Alenou Jelínkovou v plzeňském DEPO2015. Jelikož orchestr hrál melodie z Arabely, Pyšné princezny nebo Šíleně smutné princezny, začal jsem princeznami, pokračoval čerty, draky, vodníky a nakonec jsem si dovolil i Bílou paní na hlídání. Tu si děti jako ocenění pro nejlepší masku vybraly jako první.

Dobrá zpráva na závěr: Na jaro 2020 je v plánu obnovená premiéra našeho společného představení o ztracené písničce, takže bych se mohl s Plzeňskou filharmonií potkávat na jednom pódiu zase častěji.

Bylo to příjemně strávené sobotní dopoledne. V benešovské městské knihovně jsem děti naučil kreslit nejenom jejich oblíbenou večerníčkovou postavu, ale společně jsme si kreslili třeba i piráty a draky. A ještě jsme si u toho pouštěli večerníčky.

Den pro dětskou knihu proběhl v českých knihovnách letos už podvanácté.