Překvapilo mě, že i vloni na Slovensku – když se rozkřiklo, že tam jsem – si mě začali zvát na besedy s dětmi do škol a knihoven. Obával jsem se (úplně zbytečně), že mi slovenské děti nebudou rozumět, že já nebudu rozumět jim, že to zkrátka hrozí skončit trapasem. Začal jsem se dokonce pídit po slovenských národních pohádkách a typických pohádkových bytostech (děkuju, Jakube), abych před dětmi nebyl za úplného mimozemšťana. (Pokračování textu…)

Od kreslení desátého dílu večerníčku Bílá paní na hlídání jsem si odskočil do pražského Goethe Institutu, kde jsme s velkou slávou vítali parádní německou verzi Mit der weißen Frau ist kein Tag mehr grau! (Vlastně k tomu mělo dojít už v listopadu, ale to jsem byl ještě v Bratislavě, tak to kvůli mě šoupli až na prosinec.) (Pokračování textu…)

V Rádiu Junior jsem dlouho nebyl. Naposledy jsem si tam v rámci Noci s Andersenem před třemi lety vyprávěl s Magdalenou Šorelovou a Petrem Vackem o Vendulce a drakovi. Tentokrát si budeme povídat nikoliv o mojí tvorbě, ale o komiksech. Samotného mě strašně zajímá, jaké komiksy dneska děti čtou. Tak se těším, co zajímavého se dozvím. Klub Rádia Junior poslouchejte ve středu 11. ledna od sedmi večer na stanici Český rozhlas Dvojka nebo přímo na Rádiu Junior.

Občas člověk vyleze z ulity a dopustí se něčeho, co by normálně nedělal. Odměny bývají různé, většinou však příjemné. Zrovna jako když jsem navzdory svým zavedeným zvyklostem neodmítl nabídku na malou výstavu v trutnovském gymnáziu a ještě jsem slíbil dvě přednášky pro studenty. A ta odměna? Báječně jsem si to užil. Všichni totiž byli neskutečně milí. (Pokračování textu…)

Obvykle sem fotky z besed s dětmi nedávám, ale tohle byl zcela výjimečný případ: Takhle daleko si mě ještě nikdy nepozvali. Vyprávěl jsem a kreslil svoji pohádku O drakovi, který byl příliš vybíravý v Českém krajanském spolku v Aténách. Mělo to i další specifika – děti různého věku, různého stupně znalosti češtiny… (Pokračování textu…)