Ruská státní knihovna pořádá Festival české kultury, v jehož rámci tam ve středu odpoledne, kousek od Rudého náměstí, povedu workshop pro děti Jak se kreslí večerníček. Aniž bych pro to cokoliv udělal, budu si moci odškrtnout Moskvu jako další evropskou metropoli, kde jsem besedoval a kreslil (už mám v seznamu Atény, Stockholm, Bratislavu, Brusel a samozřejmě Prahu). (Pokračování textu…)

Děti se ve škole učí, že nejstarší kniha vytištěná na našem území spatřila světlo světa v Plzni. 550 let po této události – tedy tento víkend – se tamtéž konal první knižní veletrh Svět knihy Plzeň. Na rozdíl od mateřského pražského festivalu je ten plzeňský malý, rodinný, do dlaně. A aby bylo jasno, právě to považuji za velké plus.

Strávil jsem coby nadšený návštěvník v Depu2015 oba dny, což se mi rozhodně vyplatilo. Ostatně posuďte sami, jakých dobrých rad se mi v Plzni dostalo: (Pokračování textu…)

Obvykle sem pozvánky na svoje besedy s dětmi nedávám, protože jde většinou o uzavřené, předem domluvené skupiny dětí někde ve škole nebo knihovně. Tohle bude výjimka! V Českých Budějovicích totiž pořádá Jihočeská vědecká knihovna Festival dětských knih, časopisů a her. Dopoledne vystoupím ve stanu na zahradě knihovny Na Sadech pro školu. Ovšem odpoledne budu tamtéž vyprávět a kreslit pro všechny, kdo přijdou. Pobavit se mým vyprávěním a kreslením pro děti tak může tentokrát úplně každý – v pátek 22. června ve 14 hodin. Nastudujte si program festivalu, protože je opravdu nabitý. A vstup je pro všechny zdarma! (Pokračování textu…)

… je jako kreslit si doma. Ostatně v tom domě s věží jsem kdysi pracoval…

Moc rád si takhle jen tak někde sednu a čmárám. Třeba minulý týden jsem využil svého každoročního účinkování na Festivalu dětského čtenářství v Liberci a nakreslil si tamní krásnou knihovnu. (Pokračování textu…)

Řekli jsme si s mým kolegou, polským novinářem Łukaszem Grzesiczakem, že si na chvilku odpočineme od práce v Bratislavě a uděláme si výlet do Těšína na divadelní festival Bez Granic. (Založil jsem si účet na Instagramu, kam teď dávám všechny fotky a obrázky hezky za čerstva, tak si mě tam najděte. Tady předkládám malý souhrn.) (Pokračování textu…)

1. Dostal jsem Novinářskou cenu za nejlepší kreslené vtipy v českých a slovenských médiích. “Slušní Češi” mě však zpychnout nenechali, takže kreslím dál. Na mém blogu najdete desítky vtipů úplně zadarmo, tak se bavte!
2. Ještě mnohem neuvěřitelnější byl můj první nesmělý pokus o vlastní hudbu s vlastními texty. Vydal jsem si CD Slunce si modrou pluje lodí se třemi prvními písničkami. O čem si povídají ptáci, můžete zjistit hned na YouTube.
3. V České republice vyšla pravděpodobně první knížka s titulky. Jsem rád, že jsem mohl být u toho. S ilustracemi na druhém dílu už jsem téměř hotov. Těšte se.
4. Ve Františkových Lázních jsem si nejen kreslil, ale podepsal jsem se do pamětní knihy a zúčastnil se obnoveného festivalu, na kterém jsem jako student sbíral své první literární zkušenosti.
5. Když začnete psát články, které se lidem líbí, může se stát, že vás pak někdo osloví, abyste něco zajímavého napsali i pro ně. Asi tedy budu příležitostně psát i dál.
6. Je příjemné občas něco nakreslit opravdu jen pro radost nebo prostě proto, že vám to připadá důležité. Takže jsem letos kreslil třeba pro Obránce zvířat, Pacienty IBD ale i k významnému výročí Evropské unie.
7. Ke společenským hrám, které jsem kdy kreslil, přibylo v roce 2016 hned několik nových: další hry do auta a hry, které naučí vaše děti správně mluvit.
8. Plzeňské strašení počtvrté dalo vzpomenout na mou letitou spolupráci s Muzeem strašidel.
9. Nabídky na sólové výstavy jsem až na jednu výjimku zatvrzele odmítal i v roce 2016, ale povedlo se několik hezkých společných. Plzeňskou bublaninu jsme s kolegy Šlajchem a Trnkou servírovali i v Brně. Hodně se mluvilo i o výstavě ke kulatinám Václava Havla. Výstavu k polokulatinám Evropské unie v Maastrichtu už jsem zmiňoval. Novinářskou cenu vlastně taky, výstava proběhla v Bratislavě. Bylo toho víc…
10. Média: Občas o mně něco napsali v tisku, v rádiu vysílali moje pohádky, párkrát jsem byl v televizi, asi třikrát na ČT24, z toho jednou docela vtipně.
11. Samozřejmě jsem celý rok poctivě jezdil po celé republice a besedoval s dětmi, ale i se studenty a dospěláky. Festivalu ve Františkových Lázních jsem věnoval zvláštní bod, ale četl jsem i na Noci literatury a kreslil na LiterArtuře. Přispěl jsem svým dílem i k Březnu – měsíci knihy.
12. Tohle zatím není vidět. A ještě dlouho nebude. Přesto je to rozhodně zpráva hodná zaznamenání v tomto přehledu: Začali jsme s Českou televizí točit nové díly večerníčku Bílá paní na hlídání!