… hned si ho někam načmáře, jelikož dobře ví, že když to neudělá, přijde o něj. Už mnohokrát v životě si totiž řekl: “Tohle je dobrý, to si zapamatuju a zaznamenám později,” a přesně tím okamžikem geniální myšlenku spláchnul do záchodu. V té šílené, nepochopitelné věci, co nosí v lebce, už to prostě nikdy nedohledá, i kdyby se rozkrájel. (Pokračování textu…)

Když jsem se ptal, jestli můžu do publikace o životě s chronickými trávicími problémy kreslit vtipy s poněkud fekální tématikou, řekli mi: “Nebojte se toho, nás to neurazí.” Tak jsem se nadšeně pustil do práce a nakreslil během pár dní 34 drobných fórků, z nichž se nakonec asi 20 v knížečce opravdu objevilo. Tady dole si můžete prohlédnout i ty nepublikované. K tomu jsem přidal obrázek na obálku a čtyři celostránkové ilustrace popisující problémy pacientů v různých fázích života. (Pokračování textu…)

Chtěli, abych nakreslil fór na velmi specifické téma, a pak ho nepoužili. Bez kontextu nedává vtip vůbec smysl, ale napadlo mě, že když vymažu text z bubliny, má obrázek docela slušný potenciál na spoustu zajímavých point. (Pokračování textu…)

Když jsem byl malej kluk a k nám do Strašic přijela na posvícení pouť, dostal jsem nějaké kapesné, abych se mohl svézt a něco si koupit. Na střelnici prodávali placky s portréty tehdejších hvězd západního popu – Falca, Modern Talking, Madonny, Tiny Turner, A-ha, Pet Shop Boys, Michaela Jacksona, Alphaville…Jejich písničky a klipy jsme jako děti hltali z hudebních pořadů na televizi ARD a páteční hitparády rádia Bayern 3. Jinak pro nás byli naprosto nedostupní – v československých rádiích je nehráli, desky se k nám nedovážely. O to vzácnější byla každá samolepka, každý výstřižek ze západoněmeckého Bravíčka. (Pokračování textu…)

Vlastně chci psát jen o tomhle konkrétním fórku. A je mi naprosto jasné, že pokud lidé neporozumí vtipu, je to vždycky chyba autora. Bez legrace. (Pokračování textu…)