Když jsme před dvěma lety nahráli těch pár písniček, ptali se mě přátelé, proč jsme z mojí tvorby vybrali zrovna tyhle a ne nějakou jinou. Třeba Vlídnou. Ta je prý nejhezčí. Nevím, jestli je nejhezčí. Těžko se to u vlastní práce posuzuje. Navíc nejsem a nejspíš nikdy nebudu v muzice profesionál. (Pokračování textu…)

Něco takového jsem ještě nezažil. A vy nejspíš taky ne. (Pokračování textu…)

Je zajímavé, že otázky ohledně tvůrčího bloku mi kladou takřka výhradně laici, a obavy z něj mají převážně lidé, kteří teprve uvažují o tom, jaké by to bylo, kdyby se svému kreativnímu koníčku chtěli věnovat profesionálně. Vypadá to, že profíci tenhle problém snad vůbec neznají. Nejspíš proto, že používají jednu osvědčenou techniku, jak s jakoukoliv tvůrčí krizí spolehlivě skoncovat. (Pokračování textu…)

Kreslíš. A už to není jen tak nějaký koníček. Je v tom vášeň. A taky už víš, že jseš docela dobrej. A tak není divu, že bys za to chtěl dostat i slušně zaplaceno. Za to se nestyď. Stydět by se měli ti okolo, kteří si myslí, že chtít peníze za něco, co tě baví, je vlastně nemorální. Ty máš unikátní schopnost, kterou sis vypěstoval zdaleka nejen talentem, který je přece zadarmo, jak si všichni myslí. Oni neviděli ty nekonečné hodiny usilovné práce, pomalého zlepšování se, pochybností o sobě. Nemají nejmenší tušení, co všechno jsi musel obětovat. A chtěli by něco zadarmo? (Pokračování textu…)

Sbírka Jiřího Žáčka Odemyky zamyky pokračuje dnes na Vhrsti.cz Hodinou zpěvu. A příště to bude zase o něčem úplně jiném ;-)