Hlavní hvězdou mého pracovního víkendu v Bruselu jsem letos překvapivě nebyl já, ale místní velikán René Magritte. Celou dobu jsem bydlel v pokoji v jeho stylu – mezi obláčky z jeho obrazů, zrcadly, buřinkami, jablky a ptáky… A naši hostitelé Markéta a Tim byli naprosto skvělí! Tentokrát jsem tedy nemohl minout ani muzeum, které je slavnému surrealistovi věnované.  (Pokračování textu…)

Poznal jsem teď dvě pozoruhodné dívky. Patnáctiletá Natálka hraje na piáno a zpívá si k tomu vlastní melodie. Z hudebky se přitom nechala odhlásit, protože trpěla pocitem, že jí hodiny klavíru berou radost a ničí kreativitu. Když jsem u ní byl na návštěvě, právě skládala novou písničku. A ochotně ji hned všem předvedla. Nenaříkala přitom, že to ještě není hotové, že to nemá cenu, že z toho třeba nic nebude. Jednoduše s námi sdílela svůj momentální pocit přetavený do krásné, jemné melodie. (Pokračování textu…)

Dáváte stejně jako já přednost obrázkům před písmenky? Dočetli anebo nedočetli jste seznam padesáti věcí, které mě potkaly na mém prvním zahraničním komiksovém festivalu? Prohlédnete si místo toho raději deset fotek? Tady jsou.
(Pokračování textu…)

Vůbec poprvé v životě jsem byl na nějakém zahraničním komiksovém festivalu, a to hned v pozici hvězdy, která měla na pódiu mluvit o českém komiksu i svých vlastních projektech. Jak takový výlet vypadá, lze shrnout v padesáti bodech. (Fotky si můžete prohlédnout tady.) (Pokračování textu…)