K velké tlusté knížce se jménem Matisse na hřbetu nebylo jednoduché se dostat. Musel jsem si v tátově ateliéru přistrčit židli trochu bokem, vylézt na ní, natáhnout se přes stůl, otevřít skleněnou skříň, vytáhnout tu bichli tak, aby se s ní nevysypala půlka police, slézt s ní ze židle a někde si jí v klidu listovat. A pak ji zase opatrně vrátit na místo. To je moje dětská vzpomínka na fauvistu, který vedle Picassa asi nejvíc ovlivnil malířství 20. století.

Zhruba třicet tisíc letošních prvňáčků dostalo kromě dnešního vysvědčení i svoji první knížku Odemyky zamyky. Vám ostatním, kteří nemáte to štěstí, servírujeme s Jiřím Žáčkem každý pátek jednu básničku na Vhrsti.cz, dokud Vám je nepředvedeme všechny. Dneska vyrazíme na prázdniny na velrybím hřbetě!