• Každá olympiáda přece musí mít svého maskota. Ten tokijský se jmenuje Miraitowa. Mimochodem – estonská reprezentace se stylově nechala zvěčnit v manga stylu a najala si na to profesionálního japonského ilustrátora MONQ.  (Pokračování textu…)

Od roku 1937 vyráběl Sóičiró Honda součástky pro Toyotu, po válce ve své chatrči stavěl motorizovaná kola. A z té dílničky v dřevěné boudě nakonec udělal světoznámou firmu. Časopis People o něm napsal, že je to “japonský Henry Ford”.

Požádali jednou v Americe bystrého tělocvikáře, syna skotských emigrantů, zda by nevymyslel kolektivní sport, který by zpestřil zimní tréninky v tělocvičně. A tak v roce 1891 vznikl basketbal. O pravidla nového sportu (název naismithball autor skromně odmítl) si začali brzy psát i studenti z dalších univerzit. Jen o dva roky později už se hrál ve Francii a na přelomu století i v Brazílii, Austrálii, Číně, Japonsku nebo Íránu.

A teď zase něco z úplně jiného soudku. Japonský výtvarník Shinji Tsuchimochi (*1979) mě zaujal pozoruhodnými pohledy na každodenní život v tokijských ulicích. Nádech nostalgie, který z jeho obrazů cítíte, vyplývá z jeho silné inspirace tradičním japonským uměním dřevořezů ukijo-e (doslova obrazy pomíjivého života), které zažilo svůj vrchol v 17. až 19. století. Shinji Tsuchimochi kreslí samozřejmě digitálně a kromě starých dřevořezů se inspiruje mangou, pop-artem i moderní hudbou. Často svoje práce vyšperkovává futuristickými stroji, podivuhodnými zvířaty a dalšími fantaskními prvky. (Pokračování textu…)

Když jsem na konci listopadu 2012 přijel do Prahy na vernisáž výstavy 11 světů (samozřejmě pozdě), netušil jsem, kam všude se nakonec s touhle prezentací jedenácti českých ilustrátorů moje obrázky dostanou. Prvních pár roků cestovala výstava s podtitulem Ilustrace současné české knihy pro děti po českých městech. Pak se trochu obměnila sestava vystavujících, přejmenovali jsme se na 12 světů a vyrazili do světa. (Pokračování textu…)

Po pauze způsobené vloženým seriálem o tom, jak se stát profesionálním ilustrátorem, můžete posedmé nahlédnout do světa mých oblíbených ilustrátorů, komiksářů a animátorů z celého světa, o kterých jste pravděpodobně nikdy neslyšeli, ale podle mě si zaslouží vaši pozornost. Jednu věc však musím přiznat: název mého seriálu je přece jen trochu zavádějící. Rozhodně nejde o žebříček žádných slavných ilustrátorů. Mezi známé a úspěšné umělce, jakými jsou třeba Lewis Trondheim nebo Shaun Tan, se nezdráhám zařadit i úplně neznámé studenty, amatéry nebo řadové storyboardisty ve velkých studíích. Prostě proto, že se mi líbí. Omrkněte je všechny: 1., 2., 3., 4., 5., 6. (Pokračování textu…)