Poslední 13. díl večerníčku Bílá paní na hlídání je tu. Dneska bude těžké tu něco psát, když vás nechci připravit o překvapení. Jenže jak to vlastně utajit, když ten zatracený čáp lítá kolem domu jako blázen, pak ještě stojí vycpaný v přírodopisném kabinetu a zdobí i stěny nemocničního pokoje? Ale za jakých okolností se to všechno seběhne, a co to vlastně bude, je stejně ještě mnohem zajímavější! Takže si to nenechte ujít dnes v 18:45 na ČT2 nebo na Déčku.

Na prvním obrázku jste si prohlédli všechny nové postavy a rekvizity, které jsem musel do posledního dílu vymyslet. Třeba tatínka v pyžamu jsme ještě neviděli. A školní aktovky pro kluky, pochopitelně. Uriáš s tou svojí dokonce spí… Čtyři holčičky z ordinace doktora Medvěda si ale možná pamatujete, ne? A ta limuzína? To je pěkná provokace pro vlastníky staré dodávky, které se neustále zasekávají přední dveře. (Pokračování textu…)

V lednovém čísle literárního časopisu PLŽ vyšla jedna z mála mých povídek pro dospělé o studentce a jejím profesorovi. Jelikož není mnoho lidí, kteří revue pravidelně sledují, tady vám ji dávám celou k přečtení.

Život je neuvěřitelně zajímavý. Povídku, v níž hraje jistou úlohu kritik a básník Bohumil Polan, jsem napsal před mnoha lety, aniž bych tušil, že jednou dostanu cenu, která nese jeho jméno. Povídek jsem opravdu mnoho nenapsal. Naposledy jste si tady na blogu mohli přečíst o Zemětřesení. (Pokračování textu…)