Nechci tvrdit, že stál rok 2022 kompletně za hovno, ale fakt je, že to bylo pracovně i soukromě řekněme zajímavý období. Soukromý věci si nechám do soukromí, tady máte malý přehled toho, co jsem vloni zhruba kreslil. (Pokračování textu…)

1. Stal jsem se srdcařem roku. 
2. Ale co by mělo být pro ilustrátora důležitější než knížky? Během pár měsíců mi vyšly hned tři: léta očekávaná Bílá paní na hlídání 2, originální Neobyčejné příběhy pana inženýra a k tomu Věrtel plný pohádek. A taky jsem nadšeně pomohl nadšenému Broňovi rozmluvit Česko. 
3. Po celý rok jsem se důsledně věnoval svému vlastnímu projektu WORDLESS CARTOONS. 
4. Málokdo ví proč, ale nakreslil jsem výrazně víc aktů svých kamarádek než kdy předtím. Byla to jízda! 
5. Investoval jsem do krásných uměleckých tisků. Můžete si pořídit hezké obrázky pro dospělé (třeba tohohle turistu) i pro děti (třeba tuhle kouzelnou tramvaj).
6. Besedy s dětmi, které vždycky přinášely potřebné zpestření do monotónního ilustrátorského života, bych napočítal na prstech. Ale zase jsem si zkusil pár besed on-line – do Řecka, do Egypta i jinam – a taky to nebylo špatný.
7. Kreslil jsem samozřejmě pro spoustu větších či menších klientů. Moje obrázky jsou díky tomu k vidění v mnoha městech v Česku, mého medvídka propašovali až do televize a za jednu kresbičku jsem kromě honoráře dostal i kompletní vybavení pro svou postel. Děkuju! S velkým potěšením kreslím vtipy pro Michala Součka a časopis Rodina a škola. A pracoval jsem i pro další klienty, jako jsou Česká televize, Radiotéka, Contipro, Knihovna města Plzně, PMDP, Albatros, Albi a samozřejmě Muzeum strašidel a Pohádkový statek.    
8. Abych nezapomněl spisovatelské řemeslo, vyslyšel jsem nabídku na napsání humorné povídky do českého covidového Dekameronu. 
9. Protože stejně pořád sleduju, co je nového ve světě ilustrace, začal jsem ty nejzajímavější novinky dávat dohromady a zhruba jednou měsíčně publikovat.  Tu a tam pokračuju i v profilech mých oblíbených ilustrátorů na Instagramu.
10. Poskytl jsem pár velkých rozhovorů. Kromě toho novinového jsem v rámci Talkshow Košilatý fóry přímo před kamerou kreslil nahou modelku. A rozhodně zajímavý je, když rozhovor s váma vede kolega ilustrátor, v tomto případě Nikkarin.
11. Ale udělal jsem si čas i na blbiny, třeba na Jáchymův slovník.
12. A občas se v rámci duševní hygieny jen tak poflakuju po plzeňských kavárnách. Jestli mě někde potkáte, klidně si přisedněte ;-)

Po plyšové postavičce Filipa Harmoníčka, kterého jsem navrhl Plzeňské filharmonii, je iBéďa mým druhým plyšákem. Medvídka pro sdružení Pacienti IBD, mého letitého a oblíbeného klienta, jsem vymýšlel s nadšením a kreativitou.  (Pokračování textu…)

Nemovitostí na prodej je dneska mnohem méně než (často) zoufalých zájemců o nové bydlení. To má za následek nejen nehorázné šponování cen do astronomických výšin, ale hlavně nefér výhodné postavení prodávajících vůči kupujícím. Kde vězí příčiny? Jaké jsou důsledky? Co s tím dělají aktuální nabídky bank? (Pokračování textu…)

Vždycky jsem se divil kolegům, kteří si kreslí obrázky jen tak. Na to já vůbec nemám čas! Mám přece pořád tolik práce pro klienty. A k tomu svoje projekty, jako jsou šneci nebo Wordless Cartoons.  (Pokračování textu…)

Covid je velice důsledný a pandemie zasahuje i do takových maličkostí, kde by nás to ani nenapadlo. Už potřetí jsem kreslil novoročenku pro manžele Kohoutovy, a pak se divil, proč pořád nepřichází. Důvod byl prostý: covid. Protože nemohli v karanténě na poštu a ani nechtěli posílat svým přátelům a známým potencionálně zavirované dopisy, museli si Kohoutovi počkat, až zase budou covid-negativní, takže novoročenkami nás všechny potěšili až v půlce ledna. 

Motiv jsem tentokrát na přání milých klientů situoval na kouzelné místo v Borku u Rokycan s kaplí svatého Václava. Kdo to máte blízko, udělejte si hezkou procházku kolem Boreckého rybníka. Stojí to za to v jakémkoliv ročním období.

(Pokračování textu…)