Podivný rok to byl, viďte? I obyčejná návštěva hospody se stala zaznamenání hodným zážitkem. A přece člověk musí pracovat a dělat to nejlepší, co dokáže, aby ten svět udělal aspoň trochu hezčím. (Pokračování textu…)

S Knihovnou města Plzně si na novoročenkách připomínáme vždycky nějaká zajímavá výročí, která nás v následujícím roce čekají. Vloni zval čtenáře do knihovny Komenský, předloni si tam knížky na cestu zapůjčili Hanzelka se Zikmundem, ještě před tím hledali v knihovně ježka v kleci Rychlé šípy. A příští rok to bude 200 let, co se narodil Karel Havlíček Borovský. (Pokračování textu…)

Nudil jsem se jednou na jakémsi inťoušském banketu a přišla ke mně postarší herečka, že by ji v kontextu tehdejší televizní soutěže zajímalo, koho bych zvolil největším Čechem. Spontánně ze mě vypadlo Komenského jméno. Pořád si myslím, že je to správná odpověď. I dneska, kdy si připomínáme 350 let od jeho úmrtí.

P. S. To kvůli tomuhle výročí jsme s Knihovnou města Plzně vytvořili na letošek tématickou novoročenku.

Moje výjezdy za dětmi do knihoven, škol a školek jsou kvůli tomu pitomému viru čím dál vzácnější. Dnes tedy zaznamenávám šťastný den. Kreslil a vyprávěl jsem si dětmi v Kovářově a v Božeticích. Nepřízeň počasí pro kreslení venku jsem přečůral kreslením z auta.

Úplně jsem vám zapomněl říct, že mám teď ve foyer Polanovy síně Knihovny města Plzně malou výstavku. Otevřeli ji na začátku srpna a vidět ji tam můžete až do 21. září. Protože je to výstavka fakt malinká – taková do dlaně – nazvali jsme ji “vtipně” Vhrsti v hrsti. Vstup je zdarma v době otevření studovny. (Pokračování textu…)

Abyste viděli, že jsem jen neposedával po kavárnách… (Pokračování textu…)