Na největším českém festivalu fanoušků sci-fi, fantasy, komiksů a her jsem se před rokem ocitl vlastně náhodou. Oslovil mě časopis ABC, abych tam pro ně kreslil superhrdiny. A myslím, že mi za zády tehdy prošlo fakt všech 20 000 návštěvníků a mnoho z nich i víckrát.

Letos jsem se na Comic-Conu ocitl podruhé, a to už žádná náhoda nebyla. A nebyl jsem tam za časopis, ale za sebe. Vedl jsem 2 workshopy, účastnil se panelové diskuze s českými komiksáři, prodával jsem svoje obrázky – originální kresby, umělecké tisky a pohlednice. Návštěvníci si u mě mohli přirozeně pořídit i knížky, komiksy a DVD. (Pokračování textu…)

Dostal jsem takovou rychlou zakázku od jednoho polského nakladatelství vytvořit do jejich knížky stylizovanou mapu jednoho města. A to vám mě hodilo do takový nostalgie, že si to ani neumíte představit.

Jak to? (Pokračování textu…)

Když jsem si v únoru vymyslel projekt, kterému jsem z nedostatku invence začal říkat Ilustrované zbytečnosti, byl jsem z něj nadšený. Nečekaná fakta s jednoduchými ilustracemi je něco, co mě baví nejen vymýšlet a kreslit, ale bavilo by mě to i jen jako čtenáře. Ideální spojení! Ohlas na sítích byl však spíš vlažný, každý obrázek měl vždycky jen pár lajků…

Ale nevzdal jsem se. Měl jsem jasnou vizi, že bych z toho chtěl jednou udělat celou knížku. Až jich bude fakt hodně. Tak jsem pokračoval. Kreslil jsem si o žirafách, žralocích a chameleonech, o Einsteinovi, Picassovi, Eskymácích, o vesmíru a podivuhodných vynálezech.

A lajky začaly postupem času přibývat, dokonce i nějaká sdílení a horlivé diskuse pod některými příspěvky.

Pak přišla Renča a řekla, že by to mohly být pěkné plakáty. Do škol, do knihoven, do čekáren, kanceláří a klidně i domů.

No jo! Vždyť já nemusím čekat, až bude “zbytečností” na celou knížku. Na plakát formátu 700 x 500 mm se hezky vejde 24 kusů! Takže jsem pro vás vytisknul 2 plakáty (a za chvíli už budu moct udělat i třetí).

Udělejte si radost, nebo pořiďte hezký dárek vašim dětem, příbuzným, známým, kolegům… Zkrátka všem zvídavým bytostem, které kolem sebe máte. Bacha, Vánoce se nezadržitelně blíží! (Pokračování textu…)

 

Byl jsem hostem podcastu Byznysové jednohubky. Ve dvacetiminutovém rozhovoru jsme si s Lucií Dědkovou povídali, jak se mi daří, a co to vlastně obnáší být ilustrátorem na volné noze. A pak mě Lucie vyzvala, abych poradil něco zajímavého a podnětného divákům. Do podnikání, do života… Jenže, jak u mě bývá obvyklé, zapomněl jsem k tomu zmínit spoustu věcí. Tak jsem se rozhodl to ještě jednou přehledně sepsat.

Podívejte se na video, a pak si přečtěte tenhle článek. Anebo naopak. Je to na vás.

A jaká byla ta rada? (Pokračování textu…)

Banální téma, že? Ale já nechci psát o tom, že ilustrátoři kreslí obrázky do knížek a časopisů, že se svou prací podílí na vzniku reklam a animovaných filmů, počítačových her nebo že pomáhají v oblasti designu. Chci psát o tom, že naše užitečnost má hodně zajímavých přesahů. (Pokračování textu…)

To není žádná chmurná vize budoucnosti, to už se děje. Čínský herní průmysl začal masivně využívat stále se zlepšující generátory obrázků a ve velkém propouští své ilustrátory. Uvádí se, že o práci v důsledku využívání programů, jako jsou DALL-E 2, Midjourney a Stable Diffusion, přišlo až 70 % ilustrátorů. Citelnou změnu zaznamenali pochopitelně i externí ilustrátoři na volné noze. Umělkyně Amber Yu, která dříve za slušné peníze vytvářela plakáty k počítačovým hrám, je dnes najímána, aby za zlomek dřívějších honorářů opravovala nedokonalosti v ilustracích vytvořených umělou inteligencí. (Pokračování textu…)