Minule jsem psal o tom, že Pulitzerovu cenu v kategorii Kreslená reportáž nebo komentář získal komiks Jak jsem utekla z čínského internačního tábora. Američtí karikaturisté, kteří cenu v minulosti dostali, protestují a zveřejnili otevřený dopis. Ne, nemají vůbec nic proti vítězi. Problém spočívá v tom, že si organizátoři pohráli se škatulkami a dříve samostatnou kategorii pro kreslíře novinových karikatur sloučili s komiksy a grafickými reportážemi, čímž pomalu upadající žánr kreslených vtipů ještě více zadupávají do země. Mimochodem samotná stránka s podpisy karikaturistů stojí za pokochání. (Pokračování textu…)
Odhrnout nepořádek a hurá do Evropy

Besedy s dětmi mám teď zakázané, tak jsem rád přijal pozvání na jednu besedu virtuální. České děti žijící v různých zemích Evropy mě prý dostaly za odměnu. Vyprávěli a kreslili jsme si spolu tak nadšeně, že jsme se ani nevešli do původně zamýšlené hodiny a půl. A to si pak ještě děti vybarvovaly Bílou paní na hlídání i po skončení přenosu. (Pokračování textu…)
K výročí Maastrichtu visím v Maastrichtu

Aniž bychom to u nás nějak zaznamenali, v Nizozemsku si v těchto měsících připomínají 25. výročí podpisu Maastrichtské smlouvy, základního dokumentu, na kterém stojí Evropská unie. Pořádají k tomu velký summit, konference, festival…
Patříte-li k lidem, kteří jsou vděční za to, že naše země náleží k demokratické Evropě, s potěšením přijmete nabídku vystavovat své kreslené vtipy na společné výstavě kreslířů ze všech členských zemí. Z České republiky jsme na výstavě dva – Marie Plotěná a já. Přitom přirozeně nebylo podmínkou nadšeně opěvovat EU. Návštěvníci maastrichtského Muzea ARTOF se tedy setkají i s velkou spoustou vtipů velmi kritických.
Výstavu “Jest – from Maastricht to Brexit” otevřeli v pátek a k vidění tam bude až do února. (Pokračování textu…)
Večerníček pro francouzskou armádu aneb Výtvarník v říši divů

Naše Bílá paní na hlídání je podle všeho jedním z nejoblíbenějších večerníčků posledních let. Snad proto na ni padla volba, když se uvažovalo o tom, že by se děti mohly s večerníčkem učit cizí jazyky. Do projektu se zapojili nejenom tvůrci a web Déčka, ale i ministerstvo školství, Univerzita Karlova a Francouzský institut. A tak díky skvělé Chantal Poullain promluvila bílá paní francouzsky. (Pokračování textu…)