Ještě pár kresbiček mi otisknou v legendárním švýcarském Nebelspalteru a začnu se považovat za jejich kmenového autora. Tentokrát mě umístili na stránku 42. Proč právě tam? (Pokračování textu…)
Svlékl jsem svou účetní

Když jsem pověsil na sociální sítě dvě momentky z kreslení téhle krásné nahé modelky, vzbudilo to nemalé pozdvižení. Zejména, když jsem napsal, jak budou všichni zírat, až prozradím, kdo to je. Je to tady, přátelé! Nevím, jak vypadá ta vaše, ale tohle – věřte tomu nebo ne – je moje účetní. (Pokračování textu…)
Blondýny nemaluju

Neznámé slečny vůbec nemaluju, zejména ne blondýny.
Kamil Lhoták v knize Adolfa Branalda Můj přitel Kamil.
Nedávno jsem tu citoval Kamila Lhotáka v jeho bezděčně motivačním pojednání Co lze malovat. V zájmu objektivity dodávám, že ne všechno, co kdy váš oblíbený umělec někde plácne, musíte nutně dodržovat :-)
Po koupeli

Skoro půl roku jsem vás nechal čekat na další krásku z notýsku. Naposledy jsem tu měl kudrnatou černovlásku, předtím půvabnou blondýnu nebo nestydu s pokladem a další krasavice v kuchyni, ve svetru, v džínách, s knížkou, s čokoládou nebo jen tak. A ještě pár pastelkových experimentů…
Černovláska

Po dlouhé době zase jedna fešanda z mého tajného notýsku. Ačkoliv on až tak tajný zjevně není, když už jste si v něm mohli všichni nalistovat tu půvabnou blondýnu nebo divošku s pokladem a další krasavice v kuchyni, ve svetru, v džínách, s knížkou, s čokoládou nebo jen tak. A viděli jste ty pastelkové?