První komiks od Marvelu se Spider-Manem se minulý čtvrtek vydražil za rekordních 3,6 milionů dolarů, tedy asi 77 milonů korun. Údajně jde o jeden z pouhých čtyř existujících exemplářů časopisu z roku 1962, které jsou považovány za bezvadné. Dílko Stana Lee a výtvarníka Steva Ditka tak překonalo Supermanův komiksový debut z roku 1938, který se naposledy vydražil za 3,25 milonů, i prvního Batmana z roku 1939, který se letos prodal za 2,22 milionů. Dali byste tolik prachů za starý sešítek s komiksem pro puberťáky? (Pokračování textu…)

Letecký inženýr sice v SSSR dosáhl na vysoké funkce a sovětská vyznamenání, ale taky se předtím stal objetí krutých stalinských čistek. Jen zázrakem unikl popravě a ikonický letoun Tu-2 zkonstruoval vlastně ve výkonu trestu. Jeho vývojářská metoda spočívala v tom, že rychle vyrobil špatné letadlo se spoustou chyb, a to pak postupně zdokonaloval.

V rodném listě měl sice uvedené jméno Böing, ale ještě během studií se nechal úředně přejmenovat. Původně podnikal ve dřevoprůmyslu, jenže pak se zbláznil do lítání. Koupil starou loděnici na řece Duwamish nedaleko Seattlu a začal v ní vyrábět letadla. Jeho společnost ovládla americký vzdušný prostor tak mohutně, že ji musel na příkaz federální vlády rozdělit na tři divize – United Aircraft Corporation, Boeing Airplane Company a United Airlines. Brzy na to z letectví odešel a věnoval se nemovitostem a chovu koní.

Přestože existovalo mnoho racionálních důvodů, proč je lepší Edisonův váleček než Berlinerova deska, stejně nakonec vyhrál gramofon. Podobně jako Edison toho měl Berliner na svědomí víc. Ve firmě Grahama Bella vynalezl mikrofon, potom zdokonalil letecký motor a svému synovi pomáhal při konstrukci vrtulníku.

Když jsem v autobusu do Prahy náhodou potkal předsedkyni Unie výtvarných umělců Plzeň Marii Kasalickou a na její otázku, kam jedu, odpověděl, že do Moskvy, bezděčně poznamenala: “Je to hezký, udělat si výlet do Ruska, když tam člověk nemusí žít, viď?” Pregnantněji to snad ani vyjádřit nejde.

Jakkoliv jsem hodiny ruštiny s těmi kydy o sovětských reáliích ve škole nesnášel, nečekal jsem, že najdu Moskvu právě takovou, o jaké jsme se učili – socialistickou, plnou Leninů, rudých hvězd, srpů, kladiv, vojáků a připomínek sovětských úspěchů na každém rohu. Jen pionýři někam zmizeli. A že s angličtinou člověk daleko nedojde, jsem pochopil už na letišti. (Pokračování textu…)

Ruská státní knihovna pořádá Festival české kultury, v jehož rámci tam ve středu odpoledne, kousek od Rudého náměstí, povedu workshop pro děti Jak se kreslí večerníček. Aniž bych pro to cokoliv udělal, budu si moci odškrtnout Moskvu jako další evropskou metropoli, kde jsem besedoval a kreslil (už mám v seznamu Atény, Stockholm, Bratislavu, Brusel a samozřejmě Prahu). (Pokračování textu…)