Takovej hezkej robot přišel pokřtít Neobyčejné příběhy pana inženýra. Knížku jsme polili dětským sektem ze stylových plechových olejniček. Do Národního technického muzea přišla velká spousta milých lidí a dětí. A luxusní inženýrská kapela. A byl i neméně luxusní raut. A Karel Loprais v publiku jako bonus.

Už pár měsíců se rozrůstá moje exkluzivní galerie luxusních bezeslovných kreslených vtipů, kterou jsem nazval WORDLESS CARTOONS. Co se za tu dobu ukázalo (nebo spíš potvrdilo), vás neudiví: Je extrémně těžké získávat lidi, aby si zaplatili těch pár eur a vstoupili do mého království jemného, decentního humoru a milých obrázků.  (Pokračování textu…)

Kupujete si luxusní zboží? Využíváte luxusních služeb? Žijete v přepychu? Jistěže ano! Všechno, co nesouvisí se základními lidskými potřebami, je luxus, který jste se rozhodli si dovolit.  (Pokračování textu…)

Je to trapné, ale někdy máš splín. Žárlíš na šikovnější kolegy, jak jim to skvěle kreslí, a ještě víc tě štvou úspěšní lidé z úplně jiných oborů, protože vydělávají pohádkové peníze, zatímco ty kreslíš od rána do večera a jseš rád, že se jakž takž uživíš. Přitom jsi to ty, kdo dělá svět krásnějším, ne nějaký pojišťovák nebo obchodník s akciemi. (Pokračování textu…)

Poslední dobou ve mně sílí pocit, že něco dělám blbě. Pracuji sice na krásných projektech pro své klienty, ale skoro vůbec nedělám nic jen tak pro sebe, pro radost. Věnovat se vlastním kreativním nápadům je luxus, který si skoro nemůžu dovolit. Musím něco zásadně změnit, abych mohl zase napsat knížku, namalovat obraz, zkusit tvořit nějakou zajímavou grafickou technikou.

V sobotu jsem si aspoň střihnul dvě rychlé skicky na Šumavě.