My, svobodomyslní lidé, těžce neseme všechny proticovidové omezení a zákazy. Obzvlášť, musí-li člověk přemýšlet, zda je nebezpečnější covid nebo vládní nařízení. Ať chceme nebo nechceme, stejně se musíme systému přizpůsobit. Pokud tedy nechceme demonstrovat s pitomci proti rouškám, očkování a Billu Gatesovi… (Pokračování textu…)

Už nějakou dobu pracuju na projektu, o kterém jsem dosud zarytě mlčel. Rozhodl jsem se vstoupit na území, ze kterého se tisíce mých kolegů, kreslířů a ilustrátorů z celého světa, odplazily s nepořízenou jako spráskaní psi. Počáteční nadšení brzy vystřídalo trpké vystřízlivění, až nakonec hodil umělec tužku do žita. (Pokračování textu…)

Čím jasněji si uvědomíme, co dobrého už se nám v minulosti podařilo, tím jistější se budeme cítit v přijímání výzev a rizik v budoucnosti. Proto jsem se i letos ohlédl a vybral pár pracovních věcí, ze kterých se můžu těšit. Tu největší, ryze soukromou, tu samozřejmě nenajdete. Nicméně vám radím: Nezdržujte se studiem mého seznamu. Vemte radši tužku a sepište si ty své velké či malé radosti, ať už pracovní či privátní. Nemusíte to přece hned věšet na internet jako já ;-) (Pokračování textu…)

Aspoň někdo má z televizního vysílání radost ;-)

Požádala mě redakce Ega, pátečního magazínu Hospodářských novin, abych nakreslil krátký komiks o tom, jak to bude s Trumpem vypadat za tři, čtyři roky. Jako prognostik bych se neuživil a vlastně o novém americkém prezidentovi nevím skoro nic. Ale dovedu si živě představit, že nám ten chlápek časem poleze na nervy ještě víc než dosud.

(Ten vtip, co jsem sem dával v pátek, už jste viděli všichni, že?) (Pokračování textu…)

Nejspíš už je to tak. V poslední době o mně totiž psaly takové inťoušské časáky jako UNI nebo Literární fórum. Snad se to u nás na vsi neprovalí… :-) (Pokračování textu…)