VŽDYCKY, když mě někde náhodou potkáte osobně, zeptáte se, na čem zrovna dělám. VŽDYCKY jsem pak zmatený a blábolím něco o tom, že toho mám moc, a skáču z jedné práce do druhé a do třetí… Takže tohle je jedna z věcí, kterou právě teď dělám. (Pokračování textu…)

Banální téma, že? Ale já nechci psát o tom, že ilustrátoři kreslí obrázky do knížek a časopisů, že se svou prací podílí na vzniku reklam a animovaných filmů, počítačových her nebo že pomáhají v oblasti designu. Chci psát o tom, že naše užitečnost má hodně zajímavých přesahů. (Pokračování textu…)

Co kdybych zase začal ráno vstávat v 5:30 jako před lety?

Co kdybych takhle získanej čas věnoval nějakýmu zajímavýmu osobnímu projektu? Něčemu, co mě bude bavit a naplňovat? (Pokračování textu…)

• Kdysi jsem pro festival Jeden svět napsal celý esej o tom, jak obrovský význam mají kreslené vtipy v různých zemích světa, zejména v těch nesvobodných. Jakou přináší úlevu obyčejným lidem a jak jsou kreslíři státní mocí pronásledovaní a perzekuovaní. Osobně jsem se ve Švédsku poznal s bangladéšským karikaturistou, který dostal azyl v Norsku. No a tady to máte z první ruky – rozhovor s barmským kreslířem, v jehož zemi po pár letech svobody znovu zavládla vojenská junta. Umělec přirozeně nemohl odhalit svoji identitu… (Pokračování textu…)

Někde jsem kdysi četl o úspěšné firmě, která byla ve svém oboru světovou špičkou. Jen v regionu, kde sídlila jejich fabrika, o nich nikdo nevěděl. Prostě neměli potřebu o sobě dávat vědět – nic neprodávali, místním nic zajímavého nenabízeli. Takže když pak jednou potřebovali nové zaměstnance, nikdo se na volná místa v téhle prestižní společnosti nehlásil… (Pokračování textu…)

Jen si tady uložím do archivu, že moje pexeso a omalovánky pro malé pacienty se dostaly do užšího výběru soutěže Fenix content marketing v kategorii Neziskový sektor – Nejlepší ilustrace a její použití. Vzhledem k tomu, že veselé obrázky pro děti v podobných soutěžích zpravidla nebodují, považuji to za malý zázrak. (Pokračování textu…)