Už jste se všichni zavrtali pod zem a vyzkoušeli skvělý žížalí trenažér? Teď vám ukážu, jak jsem pro hru k našemu televiznímu seriálu kreslil obrázky. Asi byste neřekli, že toho bylo tolik, že?
Mimochodem právě pracujeme na zimním speciálu hry. Žížala bude mít pár nových nepřátel… (Pokračování textu…)
Tohle mě bavilo a věřím, že vás to taky chytne. Vyzkoušejte si na vlastní kůži, jak se žije žížale v hlíně. Jaké na ni čekají nástrahy? Před jakými predátory musí unikat? Jak čelí podzemní vodě? A jak mrazu? A může si krtek hrát na metro? (Pokračování textu…)
Moje zážitky a dojmy z nedávné návštěvy Moskvy už jste četli a kresbu ze skicáku viděli, že? Slíbil jsem vám fotky, jenže pak se do toho trochu zamotal večerníček. Takže až teď. Příště konečně ukážu, proč jsem vlastně do Ruska zadarmo letěl.
(Pokračování textu…)
Když jsem v autobusu do Prahy náhodou potkal předsedkyni Unie výtvarných umělců Plzeň Marii Kasalickou a na její otázku, kam jedu, odpověděl, že do Moskvy, bezděčně poznamenala: “Je to hezký, udělat si výlet do Ruska, když tam člověk nemusí žít, viď?” Pregnantněji to snad ani vyjádřit nejde.
Jakkoliv jsem hodiny ruštiny s těmi kydy o sovětských reáliích ve škole nesnášel, nečekal jsem, že najdu Moskvu právě takovou, o jaké jsme se učili – socialistickou, plnou Leninů, rudých hvězd, srpů, kladiv, vojáků a připomínek sovětských úspěchů na každém rohu. Jen pionýři někam zmizeli. A že s angličtinou člověk daleko nedojde, jsem pochopil už na letišti. (Pokračování textu…)
My vesničani se na návštěvách hlavního města rádi necháváme překvapovat tím, kde se asi ocitneme, když v metru nastoupíme na eskalátory. Jsou-li eskalátory dostatečně dlouhé, fantazie se může rozeběhnout do netušených dálek… (Pokračování textu…)
