Je jaro roku 2007. Jeden obyčejný tatínek se ve svém bytě v moravském městečku právě potýká s elektronickou chůvičkou. Znepokojivý výjev, který v ní omylem zahlédne, odstartuje tak zvanou Kuřimskou kauzu – šílený příběh, který nevěřícně sleduje celá země, aniž by mu kdokoliv dokázal porozumět. Figuruje v něm plejáda nepochopitelných postav a zápletek, utrpení nevinných dětí, několikanásobná proměna dospělé ženy v dítě, náboženská sekta a neskutečná manipulace. Jakkoliv policie celý případ důkladně zmapuje a soudy vynesou rozsudky, stejně to nikdy do celého případu nevnese ani paprsek světla. Záhady a spekulace o skutečných vinících a jejich důvodech zůstávají. Zapomeňme. (Pokračování textu…)

Je zajímavé, že otázky ohledně tvůrčího bloku mi kladou takřka výhradně laici, a obavy z něj mají převážně lidé, kteří teprve uvažují o tom, jaké by to bylo, kdyby se svému kreativnímu koníčku chtěli věnovat profesionálně. Vypadá to, že profíci tenhle problém snad vůbec neznají. Nejspíš proto, že používají jednu osvědčenou techniku, jak s jakoukoliv tvůrčí krizí spolehlivě skoncovat. (Pokračování textu…)

Pokud už jednou dáváš svoje ilustrace na sítě, jako je Pinterest, Behance nebo DeviantArt, byl by hřích nepodívat se, co a jak kreslí “konkurence”. To jsem dal do uvozovek, protože – pamatuj si – konkurence v tomhle oboru neexistuje. Nikdo nekreslí stejně jako ty. Nikdo nemůže nabídnout klientům to, co ty. Jsi unikátní. Jsi originál. Nemáš konkurenci. Jsi tu jen ty sám s tím, co umíš. (Pokračování textu…)

Po letech jsem se vrátil ke spolupráci s firmou Albi, kterou nejspíš všichni znáte. Tentokrát jsme však od humorných svatebních a jiných blahopřání pokročili k něčemu sofistikovanějšímu – hrám pro děti. A nejde jen o klasické deskovky. I když Párty Alias Junior II přesně taková je. Jde o známou aktivitu na veselou dětskou párty s pantomimou, kreslením a spoustou zábavy. Děti se při ní nejen dobře zabaví, ale procvičí si i mozkové závity, slovní zásobu a fantazii. (Pokračování textu…)