Co je to za blbost? říkáte si možná. Profesionální ilustrátor přece musí umět kreslit pastelkami úplně stejně jako čímkoliv jiným! Ne tak docela. (Pokračování textu…)

Vyhrnu si tričko ještě kousek výš,
tak ten malý poklad jistě objevíš.
Už se tvá loď blíží zátokami.
Roztoužená chvátá
k dvěma vrškům zlata
s dvěma drahokamy.

 

V mém zápisníku zbývá ještě pár volných stránek pro slečny (dívky, ženy…), které by se v něm rády nechaly ztvárnit. Ta, jež by se pak chtěla dostat z notesu až sem na blog, mohla by si k tomu vysloužit třeba i hezkou básničku ;-)

Z volného cyklu Holky z notýsku jsem vám tu zatím ukázal slečnu v kuchyni, ve svetru, v džínách, s knížkou, s čokoládou nebo prostě jen tak…

Opřela se o kuchyňskou linku,
zatímco já seděl na sesli.
Řekla: “Teď mě, ty můj Budulínku,
do notýsku pěkně nakresli.”

Bez váhání jsem ji zvěčnil perem,
červeně jsem vytáh’ bradavky.
Tak to prostě my umělci berem,
nejsme přece žádný padavky.

(Z volného cyklu Holky z notýsku. Jestli se vám líbí, nejspíš vás zaujme i ta ve svetru, v džínách, s knížkou, s čokoládou nebo prostě jen tak…)